9, Udělati si soubor kuchyňských nádob (mísy).
10. Děvčata lesní moudrosti mohou mnoho „orlích per“ získati pracemi v domácnosti a šitím. Jest jich příliš mnoho rozmanitých, než abychom je vypočítávali, Můžeme připomenouti, že mnozí mužští členové Ligy vykonali pozoruhodné věci tohoto druhu.
Mnoho poct možno si dobýti zábavními výkony a společenskými výkony. Též naučit se různým methodám zachraňování života, t.j. lékaření, pomoci při požáru, v panice atd. možno dobře v zimě.
Nemluvíme ani o odborech, jež možno si osvojiti v zimě. To by byla velmi dlouhá kapitola. Vydáme co nejdříve knížku orlích pér, přispějete-li nám hmotně.
SLUNOVRAT.
Ostrý, smělý hvizd projel náhle vzduchem a zelektrisoval jej. Sedmičlenná, dosud rychle jdoucí skupina junáků zaráží a pátrá.
Tam! Na severní straně údolí nový hvizd vzletěl do prostoru a již štíhlá postava směle se týčí na hrotu skály.
Junák!
Před jeho zraky šeří se údolí a vábí, vábí. A zvábilo junáka. Seskakuje on bystře skok za skokem, až mizí ve klínu kopců. Za ním druhý, třetí, čtvrtý na hrotu se tyčí a s vrcholu mizí. A pátý, šestý, nový a nový, víc a stále víc junáků. Vinou se jako had strání do údolí, jehož dnem běží jim vstříc 20 děvčat. Oči seskakujících chlapců i běžících děvčat již se pozdravily jako se zdraví večer hvězdy, ale ještě je třeba stisku rukou. Teplo je a radost z krásného shledání.
Znovu živne severní stráň. As třicet párů očí nad ní zasvítí, 30 hrdel vyráží. Jsou to děvčata i hoši dohromady.
Až dosud tiše stojící skupina prvních sedmi junáků nemůže již stát, když je v kraji tolik života. S výkřikem klouzají do údolí k ostatním.
Kam se vší tou jarostí teď v zimě?
Což je na otázky kdy, když bratrství jedné myšlenky a síly se vítá?
Se stráně na stráň nesou se pozdravy, z údolí na stráň derou se postavy. Šum a ruch a smělost, odvaha i čistá, pravá radost vlají vzduchem. Dole již je všechno jeden houf. Mnohonohá, mnobooká, stohlavá radost valí se na jihovýchodní stráň a po jejím hřbetě k malé pláni nejvyššího skalnatého kopce. Jako vlna zalévají junáci kruhem zmíněnou pláňku a tichnou.
Poněkud stranou středu leží balvan, s něhož povstává vůdce. Jeho jasnému Na zdar! odpovídá celý hlahol.
„Junáci, sestry i bratři, sejde-li se milý s milou je to krásné, neboť život jimi zpívá o své nesmrtelnosti. To je ale také krásně, když sto chlapců a děvčat se sejde dřív, než den nastal, aby pozdravili a přivítali slunce. Viděl jsem vás všechny,..text pokračuje
