Stránka:vatra-25-2.djvu/13

Z thewoodcraft.org
Verze z 2. 11. 2020, 18:03, kterou vytvořil Tuwanakha (diskuse | příspěvky) (→‎Proofread)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla zkontrolována

viry neztrácí a pracuje. hraje si s dětmi, od chlapců začíná přeměňoval svět. Revolucionář Ivan se bouří a hlásá „všechno je dovoleno, i zabít“, Aljoša věří v posvátnost lidského života. Jistě má i Aljoša své chyby: ale od kdy je pevné přesvědčení a horlivé sledování ideálu, který uznávám, černou stránkou povahy lidské? Ne, Tegamaj, mne nepřesvědčuje, on jenom protestuje (a po mém soudu, ne zcela správně) proti křesťanství.

Stavět antiku proti křesťanství, lo mohl snad Machar po příkladu Nietzschcové ale se socialistického a s junáckého stanoviska je lo správné ? Nebyla antika také otroctví a bezprávnost žen? A nepřineslo křesťanství, které je proti antice přece pokrok, velké myšlenky, jimiž zvítězilo nad antikou?

Snad nebo přesněji jistě učení Ježíšovo, už dnes nestačí na př. v otázkách sociálních. Ale slojí za přemýšlení, v čem, v čem určitém nestačí. Tegumaj proti evangeliím uvádí libovůli vinaře vyplácejícího mzdu stejnou „i tomu poslednímu“ argument z poslední knížky Mackovy ; přemýšlejte, je-li to lak nesprávné, jak Tegumaj a Macek říká. Ruskin svou knížku proti. liberalistickému národnímu hospodářství pojmenoval právě podle tohoto podobenství (Unto this last — Tomu poslednímu, přel. M. Seifert v knih. Sebevzdělání u Pelcla) čtěte obojí, i Macka i Ruskina, a polom rozhodujte.

Vzpomeňte si na Jima Hartigana, kterého všichni znáte ze Setonova Úsvitu na Cedrové Hoře, a srovnávejte ho s Aljošou. Jistě jsou mezi nimi velké rozdíly, ale i Jim je křesťan; a přece jste ho před dvěma roky přijali, či ne? Vykládám špatně Setona? A v čem nemáme, nebo já nemám pravdu? Protest, Tegumaji, je málo; více číst, více studovat, více myslet; věřím, že je mnoho, co nás pojí; a že přátelský rozhovor nám ujasní, kterou cestou jít. Vždyť všichni hledáme cestu, pravda? Sůva


JOHN RUSKIN:

MYŠLENKY O ŽIVOTĚ

Jsou tři věci, pro něž je člověk zrozen práce a bolest a radost, Každá z těchto tří věcí má svoji nízkost a svoji ušlechtilost. Je práce nízká a je práce ušlechtilá, Je bolest nízká a je bolest ušlechtilá. Ale nesmíte si myslet, že se vyhnete jejich korupci, obejdete-li se bez těchto věcí. Ani nemůže být správným život, který neobsahuje všech tří. Práce bez bolesti je nízká. Radost bez práce je nízká. Bolest bez práce je nízká...

Buďte ujištění, že žádné velké změny k lepšímu nelze dosáhnout snadno, ani rychle; ani výbušným, nevyrovnaným úsilím, ani špatnými lidmi; ani dobrými lidmi - bez mnohého utrpení. Utrpení zajisté musí přijít odněkud ve všech velkých kritických obdobích; jediná otázka pro nás je, chceme-li dojít svých cílů (dojdeme -li jich kdy), řetězem mimovolných běd, z nichž mnohé jsou bezúčelné a všechny nízké; nebo poznáme-li to nejhorší hned, a budeme se tím zabýval moudrými a přísnými methodami odvahy, provázené Bohem.