Stránka:z lesni rise 1925.djvu/239

Z thewoodcraft.org
Verze z 8. 1. 2021, 21:32, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla ověřena

Kalendář lesní moudrosti


Stádruhá přástka.

Kalendář Lesní Moudrosti.

Kalendář lesní moudrosti zakládá se na indiánském způsobu znamenání měsíců. Naši vlastní předkové, staří Slované, žili, tak jako Indiáni, blízko přírodě, a máme proto ještě z oněch dob krásná jména, jako květen, březen, červen atd., jakými se nemohou pochlubiti žádní jiní národové v Evropě. Ale Indiáni si také svým obrázkovým písmem měsíce značili, a tak, užíváme-li jejich symbolů i jejich pojmenování, uvědomujeme si svůj vztah a svou závislost na přírodě, což, bohužel, i při těch hezkých názvech našich, už nebývá.


Státřetí přástka.

Stoupání na horu.

Daleko v našem jihozápadním kraji jest indiánská vesnice a vysoko z pouště za ní ční velká hora. Bylo považováno za velký skutek slézti horu, takže všichni hoši ve vesnici byli žádostivi tak učiniti. Jednoho dne náčelník řekl: »Nuže, hoši, můžete všichni jíti dnes se pokusiti slézti horu. Vyjděte ihned po snídani a jděte každý tak daleko, jak budete moci. Pak, až budete unaveni, vraťte se, ale každý mi přineste větvičku s místa, odkud se vrátíte.«

Odešli, plni naděje, každý se domnívaje, že jistě dojde vrcholu.

Ale brzy tlustý, zavalitý hoch pomalu se vracel a v ruce nesl náčelníkovi větvičku kaktusu.

Náčelník se usmál a řekl: »Chlapče, ty jsi se nedostal ani k úpatí hory; přešel jsi jenom poušť.«

Později druhý hoch se vrátil. Nesl větvičku šalvějového keře.

..text pokračuje