Karel Kapica
Karel Kapica (⁕ 13. prosince 1909, Vratimov – † 1986, Ostrava-Hrabůvka) se narodil Karlu Kapicovi (22.11.1886 Malé Kunčice - ?), který pracoval jako horník na jámě Alexander a Emílii (3.3.1888 Malé Kunčice - ?) rozené Cvačkové. O dva roky se jim narodila jeho sestra Helena (6.10.1911 Velké Kunčice - ?) a v roce 1921, kdy proběhlo sčítání lidu bydleli v Malých Kunčicích č.p. 210[1]
Byl členem kmene Blesku v Malých Kunčicích, který vedl jeho kamarád Jaroslav Retka - Segwun v letech 1923-1930.
Členem byla i jeho o dva roky mladší sestra Helena. Ta se později vdala za Milana Lenárta, který patřil rovněž mezi příslušníky tohoto kmene. Ten však někdy kolem r. 1940 zemřel na selhání jater, které s největší pravděpodobností zapříčinila žloutenka.
Jeho kontakt s ostatními woodcraftery se přerušil po vyučení, kdy se oženil a odešel za prací do Zlína. Vrátili se po narození syna Zdeňka (*1936). S největší pravděpodobností proto, aby se jeho manželka Božena, která pocházela rovněž z Malých Kunčic, mohla starat o své rodiče[2] – její sestra Marie se totiž odstěhovala za mužem do Prahy[3].
Nebydleli však přímo v Malých Kunčicích, ale v nedaleké (dnes již neexistující) osadě "Švrkl", navíc vypukla válka. Karel, který pracoval jako montér během ní jezdil pracovat do Rumunska na opravy tamních rafinérií, které byly terčem spojeneckého bombardování.
Po válce, kdy velká část katastru Malých Kunčic byla zabrána pro výstavbu NHKG, dostali náhradní bydlení v nově vybudovaných tzv. "Dvouletkách", čímž se kontakt s bývalými členy kmene Blesku definitivně přerušil.
Další setkání s woodcraftem ho paradoxně čekalo až ve stáří, kdy se na něj v r. 1983 obrátil se svými zvídavými dotazy jeho vnuk Aleš(*1969). Informace o existenci Ligy lesní moudrosti a jejího kmene Blesku na Ostravsku se tak pro něj stala klíčovým bodem pro celou jeho budoucnost.
Na této fotografii z letního táboření kmene Blesku r. 1926 stojí Karel Kapica s Milanem Lenártem u vchodu do týpí (Karel má na hlavě rádiovku). Vedle nich stojí Jaroslav Retka - Segwun, Helena je děvče sedící pod vlajkou, které se dívá zpříma do fotoaparátu. Vedle ní sedí budoucí manželka Jaroslava Retky Soňa Šnajdárková. Uprostřed stojících u vlajky[4] je Alois Humplík - Wontola
- ↑ Ve společné domácnosti s nimi bydlel jejich bratranec František Goch (3.11.1904 Malé Kunčice - ?), který byl o pět let starší než Karel a pracoval rovněž jako horník na jámě Alexander. Bohužel není známo, zdali byl příbuzný z otcovy, či matčiny přízně.
- ↑ Její otec, Jindřich Nevřela byl v Malých Kunčicích starostou. Jeho úřad byl zrušen po vzniku tzv. Velké Ostravy. Velká část katastru obce pak byla ještě během války zabrána pro výstavbu nových oceláren, které byly dobudovány po válce pod jménem Nová Huť Klementa Gottwalda.
- ↑ Její manžel, Rudolf Závada, který pocházel rovněž z Malých Kunčic pracoval jako medik v nemocnici na Bulovce. Byl zatčen během první heydrichiády a usmrcen v Osvětimi. Sestra Rudolfa Závady byla provdána za učitele Otáhala, který působil ve škole v Malých Kunčicích – v této škole míval kmen Blesku svoje schůzky.
- ↑ Právě zmínka o této vlajce během Karlova rozhovoru s vnukem byla klíčová. Do té doby totiž o existenci LLM v Československu neměl tušení. Karel v dospělosti žádné artefakty z té doby, s výjimkou dvou malých fotografií, neměl a jeho sestra Helena vzpomínala "jak kdysi skautovali". Původní otázka tedy byla: "Do jakého skautského oddílu chodili?". Načež se Karel pokusil vysvětlit, že nebyli skauty a při tom na kus papíru nakreslil tuto vlajku – ze symbolu lesní moudrosti tak bylo zcela evidentní, že šlo o skupinu, která se skautingem neměla nic společného.
