Stránka:kkcj 1913.djvu/54

Z thewoodcraft.org
Verze z 18. 3. 2021, 18:56, kterou vytvořil Tuwanakha (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla zkontrolována


Pokračování textu ze strany 53 až do výponu. Opakuj desetkrát. Kříž v bocích prohnut dovnitř, prsa ven, lopatky vzadu těsně k sobě. Myslí: Ať stoupám či klesám v zevním běhu života, chci se pevně držeti své pravdy, konaje právo ve výšinách štěstí jako v hloubi zápasu životního. Vdechuj s výponem, vydechuj s dřepem.

F.

Postav se lehce nakročen jednou nohou vpřed, ruce před tělem, ve výši pasu, lokte od sebe. Skřiž ruce — dlaní do dlaně (na př. levá vespod dlaní vzhůru, pravá na ni dlaní dolů, levá palcem vpřed, prsty směřují v právo, pravá palcem vlevo, prsty vpřed. Sevři prsty, stiskni pěsti, a tlač vší mocí dlaň proti dlani. Po chvíli, nepřestávaje vší mocí tisknouti, dej levé ruce přetlačiti pravou pomalu — pomalu s velkým zápasem, až do výše čela, pak zase opačně až do výše pasu. Několikráte, pak změň ruce, pravou dolů, levou navrch a čiň totéž znovu. Při tom dech je zadržen a vydechujeme zhluboka, když ruce došly k pasu, vdechujeme, když jsou ruce u čela. — Cvik svalů okolo srdce a dýchadel. Tato cvičení neopakuj mnohokráte, ale prováděj je častěji mezi dnem. Mysli na to, že pevně se držeti chceš vytknutého životního úkolu a pracovati ze všech sil k blahu a sjednocení lidstva.

G.

Když jsi již trochu udýchán, vztyč se náhle do vztyku, prsa mocně ven, paže od těla, zaklať jimi prudce sem a tam, oddechni několikráte, protáhni se rukama zaťatýma vzhůru, prohnuv kříž, rozpaž zaťatýma rukama, mávni opět rukama sem a tam před sebou, vyskoč do rozno­žení — přednož prudce levou a pak pravou nohou, udělej malý krok levou vpřed, pak krok pravou, obrat v levo v bok, úkrok v právo spažema skrčenýma stranou (úpažmo) nad rameny, rozhod’ prudce napjaté paže a — jdi po své práci. To rozproudí krev a uklidní nervy. Mysli při tom: „Tak, teď jsem čilý a připraven, silen a hotov kráčeti dále — srdcem otevřeným napřed, paží vytrvalou za ním, půjdu, kde mne bude třeba! Na zdar! Světe, buď mi vítán!“ ..text pokračuje