Miloš Seifert — práce původní (vyšlé tiskem)
Bunostomum radiatum Rudolphi. Anatomická studie. In: Věstník Královské české společnosti nauk. Třída mathematicko-přírodovědecká 1909, č. XIV.
Kapesní knížka českých junáků. Spolu s prof. Milošem Maixnerem. Machač[1], Beroun 1913, 77 str.
Agaricineae českého Pošumaví. Příspěvek k mykologickému výzkumu Čech. In: IV. Výroční zpráva Jubil. měst. Reálného gymnasia císaře a krále Františka Josefa I. v Berouně za školní rok 1914-1915, 11 str.
Ruskin jako botanik. Osvěta – J. Otto – Praha 1917
Junácké číslo Krchovy “Zlaté brány”. 1919
Frederik van Eeden jako sociální reformátor. “Naše doba”, revue pro vědu, umění a život sociální, roč. XXVI (1918-1919), vydavatel J. Laichter
Přírodou a životem k čistému lidství. Spolu s Ferdinandem Krchem a Augustinem Očenáškem. Nákladem Dědictví Komenského 1920, 576 str.[2]
Frederik van Eeden. K jeho šedesátým narozeninám. Napsal Miloš Seifert. Zvláštní otisk z "Naší doby" – roč. XXVIII (1920–1921) č. 4–5, 20 str.
Základy kmenového zřízení pro chlapce a děvčata. Vydala Zálesácká Liga Československá 1922[3]
U básníka Frederika van Eedena, Nakl. B. Kočí, vyšlo jako 261. svazek „Uměleckých snah“, Praha 1922.
Osvobozené mládí. Vydal Melantrich, Praha 1923, Knihovna „Pro dítě“ sv. 28, 85 str.
Svitek březové kůry. – Část první, vydal B. Kočí, Praha 1925.[4]
Kalendář dorostu Čsl. Červeného kříže (1928-1929) – junácká část s učitelem Ferdinandem Krchem
Radostná škola. Naklad. R. Promberger, Olomouc 1929, 85 s.
- ↑ Knihu nevydal žádný Machač, ale Miloš Seifert vlastním nákladem. (Poznamenal Tuwanakha)
- ↑ Krch s Očenáškem nejsou spoluautoři! Jedná se o přepracovanou knihu The Book of Woodcraft, kde Seifert použil kromě Setonových statí i mnoho dalších zdrojů (van Eeden, Ruskin, Očenášek atd). Krch provedl redakční a jazykové úpravy textu, také Seifertovi radil s texty, ale to z něj přesto nedělá spoluautora. (Poznamenal Tuwanakha)
- ↑ Kniha vyšla až 1923, údaj na obálce je chybný. Jedná se o výrazně předělané Setonovy texty. (Poznamenal Tuwanakha)
- ↑ Dělení titulu na dvě části není bibliograficky šťastné. Seton je uveden jako spoluautor, což je z dnešního pohledu v pořádku. Opět se jedná o výrazně přepsaný a upravený text pro Československé prostředí. (Poznamenal Tuwanakha)
