Stránka:kz-69.djvu/27

_ 24 _ . & ničím nczkalcn, Člověka odvahy, vyzbrojuného sebeovlá— dáním pro všechny okolnosti života, vždy pohotového & naplněného silným & laskavým duchem, jonž ho dnos činí žádaným & prospěšnym. Toto mojc na mysli, psal jsem o vudkraftu. To je cesta, po které jsme dsloko dospěli, & ješto není skončsnu, je možné, žos směřuje k hoře ze všech nejvyšší, , Lesní moudrost rozvíjí harmonícxy tělo, rozum, du— cha, to jcst vůlí, cit a představivost, & službu, to jest vědomí závazků vůči spoločnosti. Snaží se vytvo— řiti člověxa vs Šostrwnnóho, obozn„mor ého s atletikou, studiem přírody, pracorai lukodčlnými, táborníctvim, ceStovánim, tvářnosti & iivotcm vlasti, člověka, kte— rý dovede plavat, tančit, Zpívat, hrát hry, kreslit, jenž má rád knihy & dovodc studovat i tvořit, zná Ži- vot přírody i siolečnosti & má takové všestranné vzdě— láni & rozhled, Žc dovejc plniti úkoly společnosti na něj kladené s širokým pichlcdom & znalostí souvislosti & může se státi podle svých schopností odborníkem, kdo je Zapotřcbí. Lesní moudrost je moudrosti ŽíVOĚd, učí nás pozná— Vati PřÍPOdU, poznávati se navzájem a těší ti Sc ze spo— lcčností. Hnutí učí životu po Širym nebem, kde nejlépe vy— bud ' : ' v ; , ,. _ - “Jcme sva tela & upevnlmo sve duse, abychom monll J*tl V) - 1 , - l ' . » VPFCČ & VldouCLma cclmu a "mysllcl rukou', aby— cl .Om , . POZnÉVali ra.dostn£ cesty lesa & Zlvotu, abychom