Zkazka a píseň o záletném Indiánu.[1]
V minulém století žil muž, jenž ve svých mladých letech byl nenapravitelným záletníkem. Zahrál si nešetrně s plány mnohého mladého muže, oloupiv ho o lásku milenčinu, aby vzápětí oklamané děvče opustil. Jeho chování vzbudilo hněv a žárlivost obou pohlaví, avšak zdál se opomíjeti opovržení, jímž ho ostatní stihali, jako nedbal slibů, učiněných svým obětem. Celá osada bzučela klepy o jeho milostných dobrodružstvích a každý se divil, jakým způsobem se mu podařilo uniknouti zaslouženému potrestání.
Podle obyčeje jeho lidu složili o něm píseň, jež přetrvala jeho pochybná vítězství.
Je však velmi těžko vyjádřiti naším jazykem sarkastický humor originálu. Slova této písně líčí onoho mladého muže, jak sedí na kopci nedaleko osady, kde žil a dobyl tolika vítězství. Teplý letní vítr donáší k němu šum hlasů jeho sousedů, pomlouvajících jeho zálety. »Avšak proč mne pomlouvají?« říká nenapravitelný mladík, protahuje se pohodlně na slunci. »Bohové mne přece stvořili takovým, jakým jsem. Pomlouvejte tedy je, chcete-li!« A spokojeně si oddychl »Hi!«
