Jan Slavomír Tomíček
Jan Slavomír Tomíček (⁕ 16. července 1806, Horní Branná u Jilemnice – † 28. dubna 1866, Praha) , byl český spisovatel, novinář, historik, národopisec a překladatel.
Narodil se v Krkonoších. Jeho otec který byl tehdy tkalcem v Branné u Jilemnice se v roce 1842 přistěhoval za synem.
Základní vzdělání získal ve svém rodišti. Gymnázium vystudoval v Jičíně a dál pokračoval dvouletám studiem filosofie v Praze, které údajně nedokončil.
Živil se soukromou výukou českého jazyka a přispíval do různých časopisů. V letech 1830–31 se podílel s J. Frantou Šumavským a Josefem Jaroslavem Langerem na redakci časopisu Čechoslav[1]. Poté co tento časopis přestal vycházet, napsal tři sborníčky, za účelem popularizace historie českého národa: Sámo (1832), Čech (1832) a Krok (1833).
Roku 1834 se stal redaktorem české přílohy Pražských noviny[2], ale by odejit roku 1845, protože si dovolil kritizovat ruského cara.[3]
Paralelně s působením v Pražských novinách ale přispíval do jiných časopisů, např. do Světozoru[4]
V revolučních letech 1848–1849 byl Jan Slavomír Tomíček zvolen členem Národního výboru a členem výboru Slovanské lípy a také mu tehdy byla prozatímně svěřena katedra českého jazyka na univerzitě.
Je autorem České mluvnice nově vzdělané z r. 1850, učebnice českého jazyka pro němce (1851) a příručky pro rychlé a snadné naučení české řeči (1852)
A po smrti J. P. Koubka, roku 1854 se neúspěšně ucházel o řádnou profesuru.
Roku 1857 vydal Zábavné čtení ve slovanských jazycích. V následujících letech uspořádal a vydal Katalog slovanských knih v Rakousku (duben 1862), a po něm Seznam všech roku 1863 v Rakousku vydaných knih a časopisů (duben 1863).
Zemřel o tři roky později, na mrtvici, svobodný a bezdětný.
Odkazy a zdroje
- Heslo Jan Slavomír Tomíček (autor -lk-); MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 4., svazek 1. (S–T). 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 966–968.
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Slavom%C3%ADr_Tom%C3%AD%C4%8Dek
- ↑ Pravděpodobně šlo o časopis Čechoslav, s podtitulem „Wsseobecný Zábavnik” který vycházel v Praze a Hradci Králové v letech 1830–1831 nákladem Jana H. Pospíšila, pracovníka českého národního muzea. – http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5778
- ↑ Pražské noviny vydával v letech K. W. Medau v Praze. Na obsahu přílohy, která vycházela od 7.1.1834 do 31.12.1847 pod názvem Česká včela, se podílela celá řada významných osobností. Mezi jinými např. Karel Havlíček Borovský, František Ladislav Čelakovský, Božena Němcová, Václav Bolemír Nebeský či Karel Slavoj Amerling. Od roku 1848 místo přílohy vycházel samostatný časopis s názvem Včela. Do roku 1849. – https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/periodical/uuid:ae749c5e-435d-11dd-b505-00145e5790ea
- ↑ Hlavní redaktor Pražských novin, František Ladislav Čelakovský, který ho na redaktorské místo přijal, byl za to, že jeho článek nechal otisknout, zbaven funkce.
- ↑ Světozor, týdeník který začal v březnu 1834 vydávat Pavel Josef Šafařík vycházel pouhý rok (52 čísel) – https://archiv.ucl.cas.cz/?path=Svetozor
