1918 Hledání nové cesty

Z thewoodcraft.org
Verze z 23. 12. 2022, 13:36, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Jiné jazyky:

Děti Svobody

Picture from p. 52 1. Pražští Vlci v Šárce, 4.5.1919. ~z~ SI
Picture from p. 52 2. Hlavička časopisu Děti Svobody se znakem organizace, 4/1919. ~z~ AW
Picture from p. 52 3. Článek o činnosti Dětí Svobody, Národní politika 9.5.1919, str. 4. ~z~ AA
Picture from p. 53 4. Obálka časopisu Děti Svobody pro čísla 3.–5./1919. ~a~ JT, ~z~ AW
Picture from p. 53 5. Děti Živěny táboří pod Týřovem, LT 1919. ~z~ PM
Picture from p. 53 6. Průkazka junáka z Jindřichova Hradce, 1919. ~z~ SI

Po rozpadu Rakouské monarchie se vlastenecký étos velké části Psohlaveckých náčelníků projevuje v založení nové oficiální organizace Českoslovenští junáci-skauti „Děti Svobody“. Děti Svobody byly motivovány staroslovanskou mytologií začleněnou do Setonova woodcraftu, po vzoru idejí Dětí Živěny, tak jak je stanovili Maixner se Seifertem v roce 1913. Obec Psohlavců a Skauti besídek 11. května 1919 vstupují do Dětí Svobody a provádí reorganizaci svých kmenů. Dne 7. června 1919 na Ustavujícím sněmu Svazu Junáků skautů Republiky Československé v Umělecké besedě v Praze vstupují Děti Svobody na zkušební dobu tří měsíců do zastřešující organizace spolu s dalšími junáckými spolky. V září se již na Valné hromadě sejdou pouze zástupci Junáka, ale to jim nezabrání naplno využít červnové dohody, která jim získá místo v nově vzniklé Mezinárodní skautské organizaci. Novým protektorem Svazu Junáků se také stává prezident Masaryk, který zprávu o sjednoceném skautingu jistě vyslechnul s potěšením, netuše, že trvalo oficiálně pouze tři měsíce a i po tu dobu bylo spíše iluzorní. Děti Svobody používají oficiálně svůj nový název jen do konce roku 1919, poté se již opět setkáváme pouze se staronovým názvem Československá Obec Psohlavců.

~a~ AA

Československá Obec Psohlavců a Horních chlapců

Picture from p. 54 1. Průkazka Obce Psohlavců z Plzně, cca 1920. ~z~ PM
Picture from p. 54 2. Průkazka „Chodek“, 1920. ~z~ PM
Picture from p. 54 3. Razítko Obce Psohlavců, 1921. ~z~ AA
Picture from p. 54 4. Obálka prvního českého překladu Book of Woodcraft, 1920. ~z~ AA
Picture from p. 54 5. Družina Vlků z Pražské jednoty Psohlavců v Bojovském údolí, 13.5.1921. ~z~ SI
Picture from p. 55 6. Pražští Psohlavci s Marií Hořejší, 1922. ~z~ AW
Picture from p. 55 7. Obálka časopisu Psohlavec 1/1920. ~z~ PM
Picture from p. 55 8. Jednací řád Obce Psohlavců, 1921. ~z~ SI
Picture from p. 55 9. Průkaz Obce Psohlavců, 1920. ~z~ LA
Picture from p. 55 10. Průkazka náčelníka Psohlavců ve Svazu skautů, 1922. ~z~ AW
Picture from p. 55 11. Pozvánka na Valnou hromadu, 1920. ~z~ LA

Obec Psohlavců byla obnovena počátkem roku 1920, respektive Děti Svobody se vrátily k původnímu názvu organizace. Vedení se ujal Miloš Seifert, který se vrátil ze Slovenska a opět rozdmýchal skomírající oheň v srdcích svých bratrů. V tomto období získávají Psohlavci ideový ráz Setonových junáků a mnohé oddíly přilnou natrvalo k woodcraftu. Ze Slovenska se však vrací také bývalý náčelník Jan Hořejší, který je spolu se starostou obce Norbertem Pokorným je příznivcem tradičního skautingu. Logickým vyústěním sporu o další směřování Psohlavců je odchod zhruba tří set členů do Svazu Junáků. Ostatní členové pod vedením Miloše Seiferta založí roku 1922 novou woodcrafterskou organizaci Zálesácká liga Československá.

~a~ AA

Ferdinand Krch - Fedor, Bořivoj Müller

Picture from p. 56 F. Krch, asi 1920. ~z~ PM
Picture from p. 57 B. Müller, asi 1920. ~z~ NA
Picture from p. 57 Pražští Psohlavci na ustavujícím sněmu Obce ve Zbirohu, 1915. ~z~ SI
Picture from p. 58 Kresba z publikace Kroj junáků lesní moudrosti, 1924. ~a~ PK, ~z~ JB

Ferdinand Krch - Fedor
(* 7. května 1881, Praha – † 13. dubna 1973).

Český pedagogický pracovník a spisovatel. Zabýval se tvorbou pro děti a mládež. Byl také sběratelem říkadel.

Vystudoval reálné gymnázium v Praze-Smíchově a roku 1905 Právnickou fakultu Karlovy univerzity. Po zralé úvaze se však rozhodl věnovat výchově dětí. Do roku 1919 učil na pražských obecných školách, v internátní škole Jednoty pro blaho propuštěných káranců, v roce 1913 otevřel s Josefem Křičkou bezplatný hudební ústav pro děti. Začátkem 30. let se připojil k P. Pitterovi a jeho spolupracovníkům, kteří se rozhodli vybudovat Milíčův dům – denní domov pro zanedbané žižkovské děti. Těm pak věnoval bezplatně veškerý svůj volný čas až do roku 1951. V době slavnostního otevření Milíčova domu v roce 1933 měl už Krch za sebou mj. čtyři roky vedení Domu dětství v zámečku v Krnsku, internátní školy pro 60 sirotků po legionářích. Krnsko navštívilo mnoho našich i zahraničních delegací.

S pedagogickou činností byla spojena i Krchova činnost publicistická. Spolupracoval s řadou časopisů, od roku 1919 řídil časopis pro mládež Zlatá brána, později redigoval dětské časopisy Lípa a Radost (zde spolupracoval s J. Ladou). Krch je autorem nebo spoluautorem mnoha dětských knih, divadelních her a zpěvníčků.

Z hlediska woodcrafterské organizace LLM, byl Krch spolupracovníkem Miloše Seiferta při formulování zásad pro svaz kmenů českého woodcraftu s ohledem na národní specifika od roku 1919.

Vedl woodcrafterský kmen v Domě dětí v Krnsku a později za pomoci Míly Vavrdy v také v Milíčově domě.

Byl zvolen starostou sjednocené Ligy československých woodcrafterů roku 1928.

Umožňoval Miloši Seifertovi vydávat knihy (Přírodou a životem k čistému lidství, Vidoucí oči, E. W. Thoreau) a publikovat články v časopisech, které vedl (Lípa, Radost, Zlatá brána aj).

Spolu s Přemyslem Pittrem byl v nejužším kontaktu se Seifertem až do jeho smrti a vykonavatelem jeho závěti.

U příležitosti svých 90. narozenin (1971) byl jmenován čestným náčelníkem československých woodcrafterů (dekret podepsalo několik desítek největších osobností hnutí).

~a~ AA
Bořivoj Müller
(*25. dubna 1871, Praha – † 1. dubna 1957, Praha).

Středoškolský profesor zeměpisu, kreslení a němčiny. Průkopník skautingu u nás, autor příručky Skaut Československý (1920).

Učil na reálce v Rokycanech, kde byl jeho žákem a později kolegou Jan Hořejší. Ovlivněni A. B. Svojsíkem založili v Praze roku 1913 junácký oddíl. Po rozporu s vedením Junáka odcházejí na podzim 1913 založit vlastní organizaci Psohlavci pod záštitou spolku Záchrana. Členem Müllerova oddílu byl mj. František A. Elstner - Frank, který roku 1919 odchází do Junáka.

Müller stojí u zrodu Obce Psohlavců roku 1915. V té době předává oddíl o generaci mladšímu Miloslavu Roubalovi.

Podílí se roku 1919 na vydávání časopisu Děti svobody (časopis Dětí Svobody), později časopisu Psohlavec (časopis Obce Psohlavců). Roku 1920 odchází do organizace Baden-Powellových skautů.

~a~ AA