Ján Čaplovič
Ján Čaplovič (⁕ 15. května 1905, Veličná – † 21. února 1979, Dolný Kubín) studoval dějepis a zeměpis na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a univerzitu ve Štrasburku. Středoškolský učitel, historik, etnograf, archeolog, archivář, překladatel a publicista.
Spolužákem Prokopa Koudely z kvinty (školní rok 1919-20) byl Ján Čaplovič z vesničky Veličná (Veľká Ves) nedaleko Dolného Kubína. Čtrnáctiletý Jano hltal vyprávění svého spolužáka o táborech a výletech Dětí Živěny, o starých Slovanech a zaujalo ho také nadšené horování třídního učitele Seiferta pro přírodní krásy Slovenska. Janko Čaplovič pocházel z velmi starého liptovského šlechtického rodu, kterému kdysi patřila obec Jasenová. Měl přirozené vůdčí schopnosti a nedalo mu mnoho práce vést, s podporou třídního učitele, družinu junáků, vytvořenou ze studentů reálky a několika kamarádů. S programem je nucen improvizovat, i když mu pan profesor radí i po odchodu do Čech v rozsáhlých dopisech. Jako dar na rozloučenou dostává Janko knihu Daniela Defoa "Robinson", která jeho i další junáky hluboce osloví. [1]
V létě 1920 dokonce Hôrni chlapci z Dolného Kubína navštíví pod vedením Vojvody tábor Psohlavců v překrásné krajině Vysokých Tater a získávají inspiraci pro další činnost. Miloš Seifert je nadšen a v dopise referuje Gammovi: „Zajel jsem si v červenci na Slovensko a potěšil jsem se, neboť jsem byl pod Lomnickým štítem se skauty v lese u Kolbachu a pak na dědině Jasenové v Oravě u dobrých lidí. Slovensko je dvojí: maďarské v městech a slovenské na vesnicích – jedině toto je krásné, poněvadž je čisté a nedotčeno naší západní falešnou kulturou.“ [2]
Nevíme, jak dlouho Čaplovičova družina existovala, ale Seifert si krajinu a lid zamiloval, takže s Horními chlapci tábořil i o rok později a zaregistroval je v Obci Psohlavců. Čaplovič každoročně tábořil se svým kmenem a Seifertem ve slovenských lesích. Roku 1922 byl účastníkem prvního ligového tábora u Waldenu v Nízkých Tatrách společně s Jurajem a Balúem. Po roce 1923 zřejmě Horní chlapci zanikají, neboť Ján Čaplovič začal studovat na univerzitě v Bratislavě. Přírodním krásám Oravy a místní kultuře zůstal věrný po zbytek života. [3]
Odkazy
- http://www.orava.sk/osobnosti-jan-caplovic - převzaty údaje 2016, dnes neaktivní viz https://www.orava.sk (Poznamenal Tuwanakha)
- ↑ Ľudmila Ďuranová: Regionálny historik a biograf Ján Čaplovič (1905–1979), in: Biografické štúdie 30/2004, s. 131–135
- ↑ Korespondence M. Seiferta Gustavu Jarošovi ze 7. 8. 1920, fond Gustav Jaroš, LA PNP
- ↑ Studenovský, 2017
