1918 Hledání nové cesty
Děti Svobody
Picture from p. 52 1. Pražští Vlci v Šárce, 4.5.1919. ~z~ SI
Picture from p. 52 2. Hlavička časopisu Děti Svobody se znakem organizace, 4/1919. ~z~ AW
Picture from p. 52 3. Článek o činnosti Dětí Svobody, Národní politika 9.5.1919, str. 4. ~z~ AA
Picture from p. 53 4. Obálka časopisu Děti Svobody pro čísla 3.–5./1919. ~a~ JT, ~z~ AW
Picture from p. 53 5. Děti Živěny táboří pod Týřovem, LT 1919. ~z~ PM
Picture from p. 53 6. Průkazka junáka z Jindřichova Hradce, 1919. ~z~ SI
Po rozpadu Rakouské monarchie se vlastenecký étos velké části Psohlaveckých náčelníků projevuje v založení nové oficiální organizace Českoslovenští junáci-skauti „Děti Svobody“. Děti Svobody byly motivovány staroslovanskou mytologií začleněnou do Setonova woodcraftu, po vzoru idejí Dětí Živěny, tak jak je stanovili Maixner se Seifertem v roce 1913. Obec Psohlavců a Skauti besídek 11. května 1919 vstupují do Dětí Svobody a provádí reorganizaci svých kmenů. Dne 7. června 1919 na Ustavujícím sněmu Svazu Junáků skautů Republiky Československé v Umělecké besedě v Praze vstupují Děti Svobody na zkušební dobu tří měsíců do zastřešující organizace spolu s dalšími junáckými spolky. V září se již na Valné hromadě sejdou pouze zástupci Junáka, ale to jim nezabrání naplno využít červnové dohody, která jim získá místo v nově vzniklé Mezinárodní skautské organizaci. Novým protektorem Svazu Junáků se také stává prezident Masaryk, který zprávu o sjednoceném skautingu jistě vyslechnul s potěšením, netuše, že trvalo oficiálně pouze tři měsíce a i po tu dobu bylo spíše iluzorní. Děti Svobody používají oficiálně svůj nový název jen do konce roku 1919, poté se již opět setkáváme pouze se staronovým názvem Československá Obec Psohlavců.
Československá Obec Psohlavců a Horních chlapců
Picture from p. 54 1. Průkazka Obce Psohlavců z Plzně, cca 1920. ~z~ PM
Picture from p. 54 2. Průkazka „Chodek“, 1920. ~z~ PM
Picture from p. 54 3. Razítko Obce Psohlavců, 1921. ~z~ AA
Picture from p. 54 4. Obálka prvního českého překladu Book of Woodcraft, 1920. ~z~ AA
Picture from p. 54 5. Družina Vlků z Pražské jednoty Psohlavců v Bojovském údolí, 13.5.1921. ~z~ SI
Picture from p. 55 6. Pražští Psohlavci s Marií Hořejší, 1922. ~z~ AW
Picture from p. 55 7. Obálka časopisu Psohlavec 1/1920. ~z~ PM
Picture from p. 55 8. Jednací řád Obce Psohlavců, 1921. ~z~ SI
Picture from p. 55 9. Průkaz Obce Psohlavců, 1920. ~z~ LA
Picture from p. 55 10. Průkazka náčelníka Psohlavců ve Svazu skautů, 1922. ~z~ AW
Picture from p. 55 11. Pozvánka na Valnou hromadu, 1920. ~z~ LA
Obec Psohlavců byla obnovena počátkem roku 1920, respektive Děti Svobody se vrátily k původnímu názvu organizace. Vedení se ujal Miloš Seifert, který se vrátil ze Slovenska a opět rozdmýchal skomírající oheň v srdcích svých bratrů. V tomto období získávají Psohlavci ideový ráz Setonových junáků a mnohé oddíly přilnou natrvalo k woodcraftu. Ze Slovenska se však vrací také bývalý náčelník Jan Hořejší, který je spolu se starostou obce Norbertem Pokorným je příznivcem tradičního skautingu. Logickým vyústěním sporu o další směřování Psohlavců je odchod zhruba tří set členů do Svazu Junáků. Ostatní členové pod vedením Miloše Seiferta založí roku 1922 novou woodcrafterskou organizaci Zálesácká liga Československá.
Ferdinand Krch - Fedor, Bořivoj Müller
Picture from p. 56 F. Krch, asi 1920. ~z~ PM
Picture from p. 57 B. Müller, asi 1920. ~z~ NA
Picture from p. 57 Pražští Psohlavci na ustavujícím sněmu Obce ve Zbirohu, 1915. ~z~ SI
Picture from p. 58 Kresba z publikace Kroj junáků lesní moudrosti, 1924. ~a~ PK, ~z~ JB
- Ferdinand Krch - Fedor
- (* 7. května 1881, Praha – † 13. dubna 1973).
Český pedagogický pracovník a spisovatel. Zabýval se tvorbou pro děti a mládež. Byl také sběratelem říkadel.
Vystudoval reálné gymnázium v Praze-Smíchově a roku 1905 Právnickou fakultu Karlovy univerzity. Po zralé úvaze se však rozhodl věnovat výchově dětí. Do roku 1919 učil na pražských obecných školách, v internátní škole Jednoty pro blaho propuštěných káranců, v roce 1913 otevřel s Josefem Křičkou bezplatný hudební ústav pro děti. Začátkem 30. let se připojil k P. Pitterovi a jeho spolupracovníkům, kteří se rozhodli vybudovat Milíčův dům – denní domov pro zanedbané žižkovské děti. Těm pak věnoval bezplatně veškerý svůj volný čas až do roku 1951. V době slavnostního otevření Milíčova domu v roce 1933 měl už Krch za sebou mj. čtyři roky vedení Domu dětství v zámečku v Krnsku, internátní školy pro 60 sirotků po legionářích. Krnsko navštívilo mnoho našich i zahraničních delegací.
S pedagogickou činností byla spojena i Krchova činnost publicistická. Spolupracoval s řadou časopisů, od roku 1919 řídil časopis pro mládež Zlatá brána, později redigoval dětské časopisy Lípa a Radost (zde spolupracoval s J. Ladou). Krch je autorem nebo spoluautorem mnoha dětských knih, divadelních her a zpěvníčků.
Z hlediska woodcrafterské organizace LLM, byl Krch spolupracovníkem Miloše Seiferta při formulování zásad pro svaz kmenů českého woodcraftu s ohledem na národní specifika od roku 1919.
Vedl woodcrafterský kmen v Domě dětí v Krnsku a později za pomoci Míly Vavrdy v také v Milíčově domě.
Byl zvolen starostou sjednocené Ligy československých woodcrafterů roku 1928.
Umožňoval Miloši Seifertovi vydávat knihy (Přírodou a životem k čistému lidství, Vidoucí oči, E. W. Thoreau) a publikovat články v časopisech, které vedl (Lípa, Radost, Zlatá brána aj).
Spolu s Přemyslem Pittrem byl v nejužším kontaktu se Seifertem až do jeho smrti a vykonavatelem jeho závěti.
U příležitosti svých 90. narozenin (1971) byl jmenován čestným náčelníkem československých woodcrafterů (dekret podepsalo několik desítek největších osobností hnutí).
- Bořivoj Müller
- (*25. dubna 1871, Praha – † 1. dubna 1957, Praha).
Středoškolský profesor zeměpisu, kreslení a němčiny. Průkopník skautingu u nás, autor příručky Skaut Československý (1920).
Učil na reálce v Rokycanech, kde byl jeho žákem a později kolegou Jan Hořejší. Ovlivněni A. B. Svojsíkem založili v Praze roku 1913 junácký oddíl. Po rozporu s vedením Junáka odcházejí na podzim 1913 založit vlastní organizaci Psohlavci pod záštitou spolku Záchrana. Členem Müllerova oddílu byl mj. František A. Elstner - Frank, který roku 1919 odchází do Junáka.
Müller stojí u zrodu Obce Psohlavců roku 1915. V té době předává oddíl o generaci mladšímu Miloslavu Roubalovi.
Podílí se roku 1919 na vydávání časopisu Děti svobody (časopis Dětí Svobody), později časopisu Psohlavec (časopis Obce Psohlavců). Roku 1920 odchází do organizace Baden-Powellových skautů.