Mezinárodní spolupráce ve woodcrafterském hnutí
Ve vymluvném nadpisu této kapitoly by snad pro přesnost měl termín "spolupráce" být nahrazen skromnějším slovem "styky“ či "kontakty". A když už jsme začali v tak zahraničně-politickém duchu, je dobré úvodem předznamenat, že se vždy jednalo o kontakty toliko. dvoustranné (nikoliv vícestranné) a hlavně spontánní, časově většinou dost omezené.
Nikdy totiž neexistovala žádná světová woodcrafterská organizace, která by sdružovala woodcrafterské organizace z různých zemí světa, podobně jako je tomu např. ve skautingu (WOSM, WAGGGS). Nikdy neexistovalo nějaké mezinárodní woodcrafterské ústředí, které by podporovalo a "koordinovalo“ woodcrafterskou činnost ve světě, které by pořádalo mezinárodní setkání (například obdobu skautského jamboree), sněmy či konference. Samozřejmě k důvodům patřil jednak nedostatek finančních a jiných prostředků, jakož i skutečnost, že woodcraft nebyl nikdy ve světě příliš rozšířen. Hlavním důvodem byla však podstata woodcraftu a záměr jeho tvůrce.
Seton nechtěl vytvářet žádné direktivní centrum, odkud by do světa proudily příkazy a doporučení, kde by se stanovovala "jednotná oficiální linie". Seton nepovažoval své knihy o woodcraftu za přesný návod, ale za podnět. Nabízel a nechával možnost volby, vybízel k tvůrčímu přístupu. Dokonce každého nového zájemce z jiné země výslovně upozorňoval, že pro úspěch hnutí je nezbytné respektovat národní specifika a místní podmínky. Ať už to bylo v případě Anglie v roce 1905 (při prvním pokusu proniknout s myšlenkou woodcraftu do zahraniční), nebo v případě Jugoslávie na počátku 30.let, a samozřejmě i v případě Československa:
"... nejlepší pro Vás by bylo...založit si Vaši vlastní (Československou) Woodcrafterskou ligu přijetím zásad, uvedených v posledním vydání naší příručky, ale v činnosti přizpůsobených do Vašich národních podmínek...To znamená, že musíte počítat s „vydáním Vaší vlastní (woodcrafterské) příručky, ve které použijete činnosti a výkony, v Československu známé a prospěšné. Je samozřejmé, že mnoho věcí, které jsou životné a důležité pro nás v Americe, nemá pro Vás žádný význam...*“ (Z dopisu E. T. Setona M. Seifertovi, "náčelníkovi woodcrafterských kmenů v Československu" ze dne 23. 12. 1921).
Potud byla a je neexistence světového řídícího centra zcela V pořádku a v duchu woodcrafterské myšlenky. Škoda však byla, že se Seton, jako nesporná autorita, ke které se ostatní organizace obracely, nikdy nepokusil vytvořit nějaké woodcrafterské světové informační centrum, odkud by bylo možné získat literaturu a kontakt na jiné podobné organizace, hnutí a jednotlivce. Jistě, za svého života tuto funkci částečně plnil v osobní korespondenci sám Seton nebo tajemník Americké Ligy, ale nebyla to vzhledem k Setonově zaneprázdnění a častému cestování služba ani Systematická, ani zcela spolehlivá. Těžko..text pokračuje
