Obr. 25 - Znak VOLNÉHO HARCERSTVA (Wolne Harcerstwo, Polsko, 1921-1924). Tři v sobě mimostředně umístěné, postupně se zmenšující kruhy, které se stýkají v jednom bodu. Z tohoto bodu vyšlehují tři jazyky plamene. Symbolika: "Plamen je trojjediným symbolem Pravdy, Krásy a Dobra, tří navzájem shodných prvků lidského ducha, tvořících jeden celek. Ve znaku lze též spatřovat zobrazení harcerského slibu, sestávajícího ze tří částí (v různých jeho formulacích), tří hesel filomatských<ref>Filomati byli členové tajného spolku polské mládeže ve Vilně v letech 1817-1823, jehož cílem bylo sebevzdělání a šíření pokrokových zásad.<ref> , tří zásad harcerské činnosti (čest - bratrství - povinnost) atd. Kruhy ve znaku jsou znamením dokonalosti, plamen značí horlivost ve službě ideálům vlastní duše, svatého nadšení a oběti. Rudá barva pozadí znaku symbolizuje svět práce jako jediné kritérium v hodnocení budoucího světového zřízení... Spolu se stříbřitě bílou barvou vlastního znaku vyjadřuje jeho rudé pozadí, že v rámci velkého světového bratrství cítíme se být Poláky." (Adam Ciolkosz - Wolne Harcerstwo, Krakov 1921)
Obr. 26 —- Znak JUGOSLÁVSKÉ WOODCRAFTERSKÉ LIGY (Jugoslovanska gozdovniška liga). Původně znak mariborského kmene Severních wigwamů, později (asi v polovině 30. let) přijatý jako znak celé Ligy. Barevné provedení: bílý štít s modrými rohy, v pozadí červený stan (týpí).
Obr. 27 - Bájný gryf ve znaku německých "stěhovavých ptáků" (BUND DER WANDERVOGEL).
Obr. 28 —- Znak BUND DEUTSCHER NEUPFADFINDER (Svazu nových německých skautů).
Obr. 29 + 30 - Dva různé způsoby umístění woodcrafterských poct a hodností navržené E. T. Setonem. Způsob na obrázku 29, při kterém se orlí pera, mistrovství a jiné odznaky našívaly přímo na "“válečnickou“ košili, je z roku 1915 (Svitek březové kůry, 14.vydání). Po založení Ligy se Seton přiklonil k variantě druhé (obrázek 30), kdy odznaky poct jsou našívány na šerpu, která se nosí při sněmech a jiných slavnostních příležitostech a je jednotícím "krojovým" prvkem woodcrafterů. Reprodukce šerpy je ze Svitku březové kůry, 17.vydání (1922).
Obr. 31 - E. T. Seton nikdy nezavedl ani nenavrhl pro woodcraftery jednotné oblečení (uniformu, kroj). Pouze po. založení Americké woodcrafterské ligy zavedl jako jednotící prvek na sněmy a jiná slavnostní shromáždění tzv. "šerpu poct“ (viz obrázek 30). Není však bez zajímavosti ukázat, jak si Seton ve své době představoval ideální (pracovní a vycházkový, nikoliv slavnostní sněmovní) oblek pro woodcraftery - chlapce. Ukázka, která pochází ze Svitku březové kůry z roku 1922, je právě na obrázku 31. Oblek měl být z látky khaki nebo vlněné směsi, barvy šedozelené podobné uniformám Forest Rangers (lesních strážců) a měl být dostatečně pohodlný pro běžné denní nošení.
