Pokračování textu ze strany 62
… Musí začít se změnou těch politických směrů, které vládnou ve státě a které tvoří reakci v celé Evropě a celém světě.“ (J.Hargrave v dopise z 13.7.1927) Vskutku prorocká slova, platná tehdy i dnes.
V Lize jsou však patrny dva ideové směry. Jeden – zachovávající původní psohlaveckou tradici a uznávající Setona jako neomezenou nejvyšší autoritu (představitel Seifert), druhý – proniknutý ideou šířícího se socialismu (Fišer, Šimsa, Koudela, Vavrda a další). Tento druhý, levicově orientovaný směr, nabývá postupně v Lize početní převahu, odmítá Setonovu neotřesitelnou autoritu (“nesmíme hlásat neomezenou víru v člověka”), ač ho stále uznává jako hlavního svého učitele lesní moudrosti.
Protože dnes, po čtyřicetileté neblahé zkušenosti, je obvyklé hledět na všechno levicové podezíravě až opovržlivě, je dobré si pro přiblížení levicové orientace Ligy 20.let připomenout slova Jaroslava Šimsy, náčelníka LLM 1926–28 a blízkého Masarykova spolupracovníka:
“Dvě věci nejen u nás, ale v Evropě působily na myslivější vůdce mládeže. Světová válka 1914–18 otřásla strašlivě celým světem a svět se ke konci války rozpadl na dvě polovice. Jedna zachraňovala svět starý, druhá toužila po novém, lepším, spravedlivějším životě. Je divné, že se část skautských vůdců postavila rozhodně do té polovice socialistické? Ne, naopak, je divné, že byli vůdcové mládeže, kteří nepochopili vlastního svého poslání a toho kvašení, které prošlo i naší mládeží. Jako všechna hnutí, i skauting se rozdělil válečným otřesem a pro ty ideály, které se označují jako “ideály konce války”, na dva proudy. Socialismus byl tedy jedním dělidlem.“⁸⁾
Poté, co M.Seifert stále více zdůrazňuje duchovní rozměr woodcraftu a veřejně odmítá socialismus, dochází nutně ke konfliktu a Seifert s malým okruhem blízkých přátel opouští po prázdninách 1924 LLM, aby se pokusil založit novou woodcrafterskou organizaci podle svých představ. Přestože rozchod neprošel zcela v dobrém, LLM nadále pracovala podle Seifertem přeložených příruček (například Svitek březové kůry, 1925). Ve vedení Ligy se postupně vystřídali F.Kupka, K.Bukovanský, P.Koudela a nakonec Jaroslav Šimsa, jinak nadšený hlasatel Masarykových myšlenek.
I když v Lize převládla levicová orientace, přesto ji to neuchránilo před odchodem dalších nespokojených členů, tentokrát těch, kterým se levicové zaměření zdálo ještě málo radikální. A tak se v říjnu 1926 odděluje necelá stovka členů, aby později založila novou “pokrokovou” (extrémně levicovou) organizaci: ISAW — Internacionální socialistickou asociaci woodcrafterskou. Isawané byli inspirováni myšlenkami Prokopa Koudely, kdysi berounského Seifertova žáka a člena Dětí Živěny, a jeho příručkou Cesta²⁵⁾. Koudela se však založení ISAW nedočkal, zemřel na tuberkulózu ve věku 23 let (1904–1927)⁹⁾¹⁰⁾.
A jak byla v tu dobu LLM rozšířená? Na jaře 1924, kdy se zdá být LLM na svém vrcholu, se na valné hromadě konstatuje: “…jsme zakotvení v 65 místech republiky, máme 44 kmenů, vedle nich 7 samostatných družin, 10 jednot a řadu stráží; zapsáno je 985 členů…”. I když se lze v literatuře dočíst, že nejvyšší počet členů dosáhl čísla 3000, pravdou je maximum okolo 1000 členů v polovině 20.let; později počet klesal, nejméně měla Liga asi necelých 200 členů.
Vyjma odchodu budoucích Isawanů je pro období 1924–28 v Lize typická klidná, tvořivá práce v kmenech. Pravidelné tábory, ..text pokračuje
