Pokračování textu ze strany 101
Slova tohoto chorálu opěvují požehnaný mír daný v pradávných dobách »otcům« a teď
přinesený symbolickými kalumety »dětem«.
Z věků dávných
na silných perutích
od velikého Wa-kon-dy
k nám dobrá vůle přilétla
a mír všem, již s vámi zůstanou,
Když nositelé kalumetu, či »otcové« přenesli slavnostně kalumety čtyřikrát kolem chaty, zpívajíce při tom a rozhazujíce požehnání míru a přátelství na hlavy »dětí«, zastavili se, došedše k posvátnému místu v pozadí chaty, obrácení tváří k východu. Zde byla půda zvlášť připravena a pokryta koží divoké kočky, aby přijala kalumety. Nad touto koží, mající symbolický význam, nositelé mávali kalumety, napodobujíce pohyby orla, jenž se snáší níž a níž, znovu vylétaje a krouže, až konečně lehce se snese na hnízdo.
Píseň, kterou zde uvádím, doprovází pohyby kalumetu, když se takto pomalu snáší k zemi. Slova naznačují hledání »otců« >dětí«, aby jim přinesli mír, jako orel krouží vůkol a vrací se do svého hnízda.
Vysoko nad zemí krouží,
krouží pod jasnou oblohou,
nad temným pralesem letí,
zíraje do stínů,
hledaje daleko široko děcko své,
aby mu dopřál míru.
