Pokračování textu ze strany 16
… podnětů s úspěchem jen tehdy, jsou-li tyto podněty správně upraveny a naroubovány na domácí tradice a poměry.
Setonovo hnutí se nestalo u nás hnutím masovým. Nicméně nevyšlo nadarmo. Našlo si cestu i do junácké organizace a mnohé jeho prvky slouží i soudobým mládežnickým organizacím. V každém případě ujal se názor, že mládež je schopna sebevýchovy, dostane-li k tomu potřebné podmínky. Setonovy myšlenky jsou kladně přijímány především zásluhou Makarenka i v SSSR.
V roce 1920 dohodli jsme se se skauty – studenty učitelského ústavu v Bánské Bystrici, kteří navštívili Hradec Králové, že najdou tábořiště, v němž budeme v roce 1921 společně tábořit. Našli jedinečné místo v Nízkých Tatrách pod Smrekovicou nedaleko Liptovského Mikuláše. Toto tábořiště jsme navrhli M. Seifertovi pro jím plánovaný společný tábor i jeho stoupenců ze středních Čech a Jindřichova Hradce. Cílem bylo vybudovat podle Setonova návodu tábořiště s totemem, ohništěm a kruhem sedátek, hlavně pak naplnit táborový život promyšlenými akcemi, jež harmonicky rozvíjejí osobnost. Záměr se plně zdařil a tábořiště se s poblíž stojícím lesním nepoužívaným srubem, který M. Seifert koupil a pojmenoval Walden, stalo na řadu let střediskem woodcrafterského života.
Miloš Seifert pro svoje moderní názory na výchovu mládeže nebyl u nadřízených úřadů oblíben a proto byl často překládán do různých měst. Při stěhování neměl potíže s rodinou — byl sám[1] – ale s obrovskou knihovnou, která v regálech od podlahy až ke stropu zabírala všechny stěny ve čtyřech pokojích. Úřední šikanování snášel obdivuhodně. Po táboření v Nízkých Tatrách byl přeložen na Podkarpatskou Rus. Strávil jsem s ním jedny Velikonoce v Užhorodu, druhé v Mukačově, odkud mne doprovodil do Liptovského Mikuláše, abych se mohl zúčastnit převzetí srubu Waldenu. Přenocovali jsme v něm a ráno se probudili do čerstvě zasněžené krajiny. Překvapilo nás množství zvířecích stop v těsné blízkosti srubu. Identifikovali jsme stopy lišky, divokých vepřů, srnců, kun, veverek, zajíců ..text pokračuje
- ↑ Miloš Seifert byl ženat, ale jen krátce. Oženil se, asi po ročním vztahu, 30.6.1919 s Antonií Paterovou, mladou studentkou lékařství a sestrou kolegy z berounského gymnázia Václava Patery. V září, po prázdninách, mladí manželé plni entuziasmu odcházejí na Slovensko do Dolného Kubína, kde se však během pouhých dvou měsíců jejich manželství rozpadlo. Studenovský, 2017
