Pokračování textu ze strany 10
Theodore Roosevelt (1858-1919) byl americký státník, spisovatel, historik, cestovatel a ekolog. Pocházel z bohaté rodiny. Ačkoli měl od dětství chatrné zdraví, vedl velmi hektický život. Od klukovských let jej zajímala příroda a život zvířat. Vystudoval Harvardskou univerzitu a rok po promoci, v roce 1881 vydal knihu The Naval War of 1812, která mu vynesla pověst výborného historika. V době Španělsko-americké války nejen vedl Ministerstvo námořnictva Spojených států, ale velel také vojenskému oddílu známému pod názvem Rough Riders. Po válce se angažoval v politice. Ve svých 43 letech se stal 26. prezidentem Spojených států, nejmladším v historii. V úřadu setrval v letech 1901 – 1909. Po skončení prezidentské funkce se vypravil na safari do východní a střední Afriky. Množství zvířat, které jeho lovecká společnost zastřelila bylo neuvěřitelné. Do Washingtonu byly přepraveny tuny nasolených kůží a celých zvířat. Podělily se o ně Národní muzeum a Americké přírodovědné muzeum. Roosevelt byl prvním Američanem, kterému byla udělena Nobelova cena míru. Tohoto uznání se mu dostalo za to, že vyjednal ukončení Rusko – japonské války. V roce 1913 se vypravil na expedici do jižní Ameriky. Nakazil se malárií, a ta mu postupně zničila už tak chatrné zdraví. Zemřel v šedesáti letech. Byl prvním prezidentem, který si vzal ochranu přírody za státnický úkol. V době kdy zastával prezidentský úřad se zasloužil o vznik 150 chráněných území, pěti národních parků a 18 chráněných přírodních památek. Všemožně podporoval skautské hnutí. Se Setonem jej spojoval společný zájem o přírodu, lovecká vášeň, zájem o výchovu mládeže. Poněkud vlažně se zastal Setona ve sporu o důvěryhodnost jeho povídek, který vypuknul v roce 1903 a táhnul se mnoho let. Roosevelt věřil Setonovi, že jeho pozorování jsou pečlivá a přesná, ale měl pocit, že to Seton přehání se zdůrazňováním vědecké hodnoty svých příběhů.
Luther Gulick (1865-1918) byl povoláním lékař. Jako vůdce mládeže v organizaci YMCA nadšeně propagoval tělesné cvičení. Právě on je autorem známého loga ve tvaru trojúhelníku, které znázorňuje filozofii organizace. Společně se svou ženou Charlotte založil organizaci Camp Fire Girls, dodnes existující pod názvem Camp Fire USA. Organizace se ustanovila záhy po vzniku BSA. Seton byl později zvolen do mužského výboru, jehož členem byl i Dan Beard. V průběhu léta 1909 pořádali Gulickovi experimentální tábor pro své tři dcery a jejich kamarádky u svého venkovského domu u jezera Sebago, poblíž South Casco ve státě Maine. Tábor byl úspěšný. Po konzultaci se Setonem se paní Gulicková rozhodla použít indiány jako motivaci pro jejich tábor v roce 1910. Gulick působil v celé řadě dalších organizací, které propagovaly pohyb v přírodě a pěstování těla. Gulickův domov v New Yorku posloužil jako místo častých neformálních schůzek, při kterých Gulick se Setonem diskutovali o potřebných změnách v organizaci. Lutherův syn Halsey později vzpomínal, jak Seton jednoho dne před krbem v jejich obýváku předváděl rozdělávání ohně třením dřev. Když dřeva odložil a vrátil se k debatě, desetiletý Halsey je nepozorovaně odnesl do svého pokoje, a tam se s dalšími dvěma kamarády pokoušel napodobit metodu Černého vlka, aniž by si jich někdo po celou hodinu všiml. Naštěstí se jim podařilo vyloudit jenom trochu kouře a Halsey dřeva po hodině zase opatrně zanesl zpátky k Setonově židli.
Charles Fletcher Lummis (1859-1928) byl americkým novinářem a bojovníkem za práva indiánů. Byl též uznávaným historikem, fotografem a básníkem. Studoval na Harvardu s Theodorem Rooseveltem, ale studia nedokončil. Již v této době se stal známým díky svým básním, které psal na tenké plátky březové kůry, aby je pak prodával a vydělal si tak na studia. V pětadvaceti letech se dal na povolání novináře a začal psát v novinách Los Angeles Times. V téže době se rozhodl projít pěšky vzdálenost mezi Cincinnati a Los Angeles; ušel 3500 mil za necelých 150 dní. Lummis se stal velmi výmluvným zastáncem Kalifornie a Jihozápadu prostřednictvím svých knih, esejí a básní navzdory tomu, že mu ztroskotala tři manželství a že se často nepohodl se svými kolegy, Kladl mimo jiné důraz na oslavování přírody Západu a dědictví národů, které tam žily. V roce 1894 se stal redaktorem časopisu Země sl unce (Land of Sunshine, později Out West) a pozdvihl jej na úroveň velmi kvalitního časopisu, ve kterém publikoval fakta o přednostech oblasti. Když dosáhl materiálního dostatku, vybudoval vlastními silami svůj dům El Alisal a použil stejných architektonických principů, které později aplikoval Seton ve svém Wyndygoulu. Po roce 1899 byl ..text pokračuje
