Pokračování textu ze strany 37
… Narozdíl od těch prvorepublikových se v nich objevuje Setonovo jméno velmi často a s ním i články o Lesní moudrosti a ukázky z jeho knih. Některé z těchto časopisů mají znak lesní moudrosti přímo na titulní stránce.
V cancácích a v kempovkách umístěných na trampských kempech a osadách se pravidelně každých několik stránek, až poněkud inflačně, objevují zápisy citující známou Setonovu větu o vykopání studně. Existují party, které přísně vyžadují čistotu ohně, a to nejen slavnostního, ale i užitkového. Některé osady běžně používaly klasickou woodcrafterskou záležitost a to tzv. Zasvěcovací stezku - zkoušku nebo i zkoušky, které musel zájemce o vstup do osady splnit, stejně jako adept při vstupu do kmene Lesní moudrosti.
Zlomovým okamžikem byl pro tramping listopad 1989. Spousta trampů využila nových možností a začala se jim plně věnovat a byli mezi nimi i ti, které oslovila myšlenka Woodcraftu, jako něčeho vyššího, než jen „obyčejného“ ježdění do přírody a kteří zvedli pomyslnou pochodeň lesní moudrosti a pomáhali obnovovat současnou Ligu. A s trochou nadsázky si dovolím napsat, že tímto tramping na oplátku přinesl mezi woodraftery rovněž pár svých zvyků. Například na letošním sněmu na Kosím potoce mě palec od tradičního trampského zalamování palců bolel víc, než po mnohém trampském potlachu a pozdrav „Ahoj“ zněl výrazně častěji než „Hau kola“.
Tramping je neorganizované hnutí, díky čemuž přežil všechny historické peripetie předešlého století, protože ho neměl kdo zakázat, neměl ho kdo rozpustit, ačkoliv tyto snahy zde byly. V trampingu lze proto díky jeho neorganizovanosti nalézt různé druhy jeho praktikování, přes klasické jezdění s usárnou do lesů, přes festivalové toulání po všech možných akcích, až po chatový tramping x-té trampské generace, se satelitním přijímačem ve tvaru lesní moudrosti (to si opravdu nevymýšlím) visícím nad hlavou hráče na kytaru, zpívajícího něco o mládí, tom našem ztraceném mládí.
Přesto mají jedno společné, když se zeptáte trampa s usárnou sedícího u malého ohníčku, i trampa pod satelitem, kdo to byl Seton, v naprosté většině případů bude vědět.
Literatura:
- František Kožíšek - Biminiji. Česká knižní bibliografie E.T.S. Praha: Liga lesní moudrosti, 1990
- Pavel Vinklát - Déčko. Kronika trampingu v Jizerských horách. Liberec: Knihy 555, 2004
- Zdeněk a Olga Moidlovi. Sbírka trampských domovenek a jiných atributů. Liberec: Rosa, 2010
- Josef Peterka - Bob Hurikán. Dějiny trampingu. Praha: J. Tožička, 1940
- Miki Ryvola. Listí aneb Co zbejvá. Praha: Avalon, 2008
- Ivan Makásek - Hiawatha. Hoši z Dakoty. Praha: Ostrov, 2003
- Karel Růžička - Lišák. Čtení pouze pro otrlé. Puchejř č.6, 1996
- Fredy Schubert. O Vstavačových loukách a o Bíkeji. Brdská vločka č. 2, 2002
