V jeho stopách
Našel jsem jeho stopy na lesní stezce, jejíž konec se ztrácel kdesi za obzorem, ve středu zlatého slunce, které tak příjemně hřálo a tak oslňovalo. Nad hlavou mi šuměly koruny stromů - smrků a borovic, ptáci zpívali. Kdesi v lesní tišině šeptal potok a na svazích se vlnila zelená tráva s květinami. A já šel v jeho stopách. Pověděly mi, že miloval květiny a vodu v potoce, že miloval plaché tvory lesa, vůni dálek a vůni pryskyřice, že miloval zpěv ptáků. Četl jsem v nich, že jej uchvacoval východ slunce a jeho přítelem byl indián, že byl dobrý a ušlechtilý, pevný a podnikavý, že měl obrovskou vůli. Řekly mi, že zbožňoval měsíční hvězdné noci, třpyt hvězd v jezeře, nekonečné zasněžené pláně, zpěv divokých hus, posezení u krbu ve srubu či u táborového ohně. Slíbil mně, prostřednictvím svých stop, že budu-li dobrý, chápavý a vytrvalý, ukáže mi cestu, na níž ho před lety zavedla tajemná bytost. A svůj slib dodržel. Byla to cesta za sluncem. Řekl mi svými stopami mnoho, co jsem doposud nevěděl, ale mrzelo mě jedno: nikdy jsem ho na vlastní oči nespatřil, nikdy jsem ho nedohonil. Jeho stopy mi řekly, že je příliš daleko přede mnou. Jmenoval se totiž Ernest Thompson Seton.
napsal Logan v 15 letech
