K DISKUSI.
Předešlým číslem „Vatry“ a „Kmenovým zřízením", prvou publikací naší Ligy, která právě vyšla, začal jsem užívat důsledně výrazu lesní moudrost, abych co nejpřiléhavěji vystihl smysl anglického slova „woodcraft“, jemuž porozumět znamená najiti smysl našeho junáctví. Myslím, že rozhodně dojde co nejdříve k opravě i jména našeho sdružení na „Ligu Lesní Moudrosti“ a že budeme mít „Vatru lesního junáctví“ či „junáctví lesní moudrosti“, (nebo prostě: českého junáctví) i že „zálesáctví“ vůbec nahradíme všude „lest moudrostí“.
Slovo zálesák hned z počátku, když jsem jej prvně začal užívat v českém jazyce, budilo ve mně obavy. Zajisté má špatný zvuk, neboť zálesák znamená trappera, toho „bílého muže“, jenž kácel lesy, vybíjel zvěř a nevinné Indiány a přivlastňoval si pozemky. Tak vznikla Amerika dnešní, z krve nešťastných obětí. Nemůžeme milovat trapperů, kteří sami k ničemu lásky neměli. Také se anglicky vlastně nazývají zálesáci „backwoodsmen"“ a nikoli „woodcraftsmen“. Nicméně zavedl jsem toto slovo da českého jazyka, důvěřuje jemnému citu naši mládeže, že budou bráti jej ve smyslu, který je v něm hláskové i styk s lesem, život v lese, a nikoli v onom historickém smyslu. Byl jsem k tomu veden faktem, který až překvapuje, že totiž slovo „skaut“ se ujalo u nás a docela v ušlechtilém smyslu, ač znamená špehování, slídění. Ale neuvědomil jsem si, že vlastně je to slovo cizí, málo kdo si je dovede přeložit a tak se stalo jenom značkou, k niž výklad každý nalezl si jinde, Věřil jsem, že budeme mocí slovu zálesáctví dáti ušlechtilý smysl sami. Dnes vidím, že to byla příliš naivní víra. Neboť hrstka našich junáků, sebe lepších, nezvrátí historii. Ale kde najíti jednoho vhodného slova k naznačení tak širokého pojmu jako je „woodcraft“, což znamená vědu, moudrost, silu, umění života v lese? Poláci jsou obezřetnější. Dlouho hledali, až nalezli slovo pro skauta: harcer, a nyní pokoušejí se přeložiti „woodcraft“ slovy „lesní život“, „lesovnictvo", lesní harcerstvo", slovo „woodcrafter“ pak „lesní člověk, lesní chlapec, lesovnik“. Nemyslím, že by toto byl správný nápad. My nejsme lesní muži, nýbrž lidé, kteří si z lesa přinesli zkušenost a poznání a chtějí jí obrodit civilisací. O to poznání, o tu sílu jde a není správnějšího výrazu než „lesní moudrost.
Nikdo si nedovede představit, jak obrovský význam pro věc může mít jediné slovo a to slovo dovede získat neb odradit. Zhrozili jsme se loni, když v „Nár. Listech" lidé, kteří se chtějí zváti skauty, sesměšnili slovo zálesáctví. Ovšem to byla zlomyslnost, ale nevědomost a zlomyslnost mívají k sobě velmi blízko. Myslím, že mnoho neporozumění ve veřejnosti nám způsobilo toto jediné slovíčko, Budeme muset znova a znova revidovat své názvosloví Jsme lidé a mezi lidmi formy, výrazy, projevy hrají velkou úlohu, kterou nesmíme podceňovat. Právě u junáka třeba jasného výrazu, projevu bez dvojsmyslnosti. I když skauti dnes si ve všech organisacích zavádějí „zálesáctví“, nesmí nás to zmásti, neboť veřejnost se na věc divá jinak než my zevnitř, A tito skauti převzali pojmy ty od nás a je tedy zase na nás, abychom je opravili. Nebojíme se odhodil ta, co jsme poznali, že není dobré, a jíti zase dále „ku předu a vzhůru“.
