Pokračování textu ze strany 10
… jež ještě visí na některých stromech. Některé listy nápadně dlouho se drží — podíváte-li se, shledáte možná, že právě všechny tyto listy chovají zámotky. Housenky omotaly řapíky listů tak pevně, že nemohou spadnouti. Připevnily se tak k větvičce, že je těžko odtrhnete; někdy hedvábná vlákna tak pevně jsou omotána kolem větvičky, že spíše zlomíte větvičku. Velké pupy přástevníků a lišajů snadno najdete. Dejte je na studené místo na zimu a trochu je občas postříkejte vodou. Způsobí vám velkou radost, když se vylíhnou po několika měsících.
Odlet
…ptáků stojí za pozorování. jak se shromažďují špačci na lukách a sdružují se s havrany. jak hejna kavek křičí kolem kostelních věží. jak divoké kachny vysoko v ovzduší natahují krky a letí k jihu. A kde jsou všichni milí naši zpěváčkové? Už nevidíte než chocholouše, strnady a sýkorky. A přece! I v listopadu zamihne se nám v křoví oranžové hrdélko červenky — osamělé, které nechtělo se domů. Nevěřte „přírodopisu“ přesvědčte se sami. Každé pravidlo má svoje výjimky. Nemyslete si, že je zima a že příroda je pustá, nestojí za pozorování. Onehdy viděl jsem hejno stehlíků na bodláčí za humny. Obrázek léta! Ale po té už nikdy se tu neobjevili. Zapadli jinam, tito malí nomádové, kteří zbrousí takto široký svět.
Jeřáby.
Jeřáby na horských alejích! Korálové hrozníčky jejich září zdaleka svou veselou barvou — a rozjařují podzim. Snad už zahnědly ranním mrazíkem, tím milejší pochoutkou však jsou zimním našim hostům a věrným domorodcům. Nádherní brkoslavové na ně někdy zapadnou, kvíčaly si na nich pochutnávají. Je tolik ještě u nás bobulí, jež živí ptactvo v zimě. Připomínám jen břeky a muky, hlohy, pámelníky, ptačí zoby, bezinky atd.
Postaral jsi se, junáku, aby těchto stromů a keřů v tvém kraji bylo hojnost, a udělal jsi si zásobu pro umělá krmiště?
„Indiánské“ tance.
V chladných podzimních dních tančíme kol ohňů svoje tance. „Bláznivý měsíc“, říkali indiáni listopadu a ne nadarmo. Lidé se scházejí ke svým krbům a začínají společné plesy. Člověk v zimě neusíná, ale koncentruje se. Šedé mlhavé dny nutí k meditacím. Mátohy předčasného šera vzbuzují fantasii. Tento měsíc a dále v zimě pak zabořuje se junák do lidských zkazek. Daří se jim dobře v kruhu sněmovních besed. A není to jen vypravování. Junák plný života žije tyto zkazky, napodobuje je a přizpůsobuje pro svůj domácí život. Proto teď se chodí hodně do knihoven a museí, v kmenech pak se robí obřadní roucha, primitivní zbraně, hliněné nádoby — a také v každém kmeni najdeme i dva neb více tanečníků. „Indiánské“ tance ..text pokračuje