Docela jinak třeba hodnotit Vrbatu: výše. jeho skutek lbyl mravně krásnější. U něho nešlo o hru; to byla už prostě (svrchovaná vážnost bytí. Tu neběželo o nehodnotu pochybné j„cti sportovní“, ve službách fantastického přeludu „vlasti“ na škodu vlasti opravdové, počínající doma — nýbrž 0 hod— notu pravou, nesrovnatelně cennější: o život sám, se všemi jeho utajenými možnostmi plodných činů příštích a bude„— cího dobrého díla. Tuto službu kladu života přinesl Vrbata dobrovolně, rád, nesváděn žádnými závodnickými lákadly ví- tězství; přinesl ji skrytě, neviděn sterýmza očima lidskýma, v osamocení bílé poušti, s jedním svědkem před sebou a se druhým ——- ve svědomí vlastním. IVrbata jednal z citu, ale v souhlase s rozumem, v harmonii s ušlechtilými zása- dami lidskosti, pravými ideály mravními, z činorodého bratr- ství. Rozhodl se k vážné oběti ne pro lesk, ne pro vítězství nad kýmkoli, nýbrž prostě proto, že tu před ním stál ubohý trpící člověk, který potřeboval pomoci. Tato jeho potřebnost pomoci byla pro Vrbatu dostatečným důvodem k činu lásky a obětavnosti, tak, jak má být důvodem dosta- tečným pro každého člověka, člověka v plném pravém smyslu slova. Pochopil na ráz a rozdělil se s trpícím o prostředky k zachování života tak čistě, že nebylo lze rozdělit se bratr- štěji. Byl si jistě vědom nebezpečí, které jemu samému vzešlo vzdáním se tři kusů oděvu; ale byl si vědom itoho, že dát druhovi méně, znamenalo vydat jej na jisto záhubě. Mohly být takto snadno zachráněny životy oba, nebýt zle mlhy, která zmátla pak kroky Vrbatovy.
Mladí přátelé, půjdete jistě letos do Krkonoš. Najdete tam nad vodopádem Pančavy pomníček Hančův; najdete tam za Harrachovými kameny cestou ke kotě 1417 kusý, nedo- dělaný druhý pomníček, Vrbatův. jistě bude nedokončen i letos; možná inapřesrok. onstůjte u obou! Nespěchejte od žádného z nich! Možná, že tam či onde přijdou vám myšlenky docela zvláštní a pustí nové, podivné světlo na váš vlastní život. Gamma.
