Stránka:vatra-25-4.djvu/12

10—20 cm. Nejlepší tyče budou ty, jež jsou vyříznuty, z místa, kde bílé krajní vrstvy přecházejí do červenavých vrstev kolem dřeni. Dřeni a jejího nejbližšího okolí neužívejte vůbec. Sta- rejte se, aby léta Vám šla rovnoběžně po celé délce tyče, aby vám někde neutekla před koncem. Tam by luk jistě praskl, Dřevo Vhodné Vám dá skoro každý strom. Dobře se zpra— covává jasan, klokoč, buk, líska, jedle ilípa, dost dobře habr, babyka, jilm, jabloň, špatně jalovec, těžce tis a dub. Kmen Želvy má slušné zkušenosti i se smrkem. Tisu, jalovce babyky. nepoužívejme jsou unás vzácné. Věnujme jim největší o— chranu a rozšiřujme je Mladý kmen či větev staršího kmene nejprve zbavíme kůry (nesmíme poškodit lýkol) a dáme schnout. To je pří- prava, ale je zcela nutná. Tvče nařezané bývají vyschlé mů- žeme je obyčejně zpwracovávati hned. Nejsou- -li, je iu nich nutno, aby vysch.ly jednomu našemu chlapci se osvědčilo tot:o mazal budoucí lučiště za dobu, kdy vysýchalo (nebo u vyschlého před zpra cováním) několikrát dobrým nevysýchavým olejem. jiný ma- zal lojem nebo neslzaným sádlem. Ale mazali po délce, nikoli na příčných kulatjých řezech. Tamtudy totiž uniká vlhkost. A již začíná vlastní zpracování. Potřebujeme k tomu poříz a dědka (bez nich to také jde), nůž, sklo nebo lasturu škeble či mořskou pěnu, skelný papír. Samorostlé tyče zpracováváme po jedné straně. Ta bude spodní vnitřní stranou luku. Na vrchní stranu jsme opatrní, abychom neporušili lýko. Ve středu luku necháme as 16—20 cm nezpracovaných. Řezané tyče mají spodní stranu tam, kde má oblouk let nejmenší oblouček. Ta strana je nejblíž jádru kmene. ]e-li tyč čtyřhranná, zaoblíme ji cel-ou a ubíráme na spodní straně stejně jako u samorostlé. Vykrajujleme souměrně po obou stranách, ale asi 5 cm na každém konci lučiště necháme toto o něco silnější. Chvíli vykrajujeme lučiště od středu na pravo, potom zase nalevo a neustále je Zkoušíme. Dbáme t-óho, abychom u samorostlých tyčí nezařízli za dužinu (jadro) její. Zkoušky děláme tím způsobem že uprostřed Opřeme tyč o koleno ohnuté nohy, rukama uchOpíme ji na koncích & ohý- báme strany zpracované k sobě. Nepatrné seřezávání tyče po stranách počínáme asi ve druhé pětině od krajů, takže střední pětina zůstane kulatá a směrem ke krajům se luk zúžuje, ale toto zúžení nesmí býti náhlé. Při tom neustále Zkoušíme pruž- nost a hloubku ohebnosti luku. Ohnem-e li jej už tak, že vzdálenost mrtve ho bodu ve středu luku od přímky spojující oba ohnuté konce (improvisované tevtivy) rovná se délce od prstů natažené levě paže k bradě přestaneme ve zpracování lučiště pořízem a opravujeme nožem. Praoovali- li jsme hned nož,em pracovali jsme hrubě a proto iv tom případě jím ted opravujeme Při tom konečky prstů hledáme nerovnosti. 58