Stránka:vatra-27-4.djvu/2

SPOLUPRÁCE DOSPĚLÝCH S MLÁDEŽÍ wu? A to je vůbec jedna z nejznamenitějších rad, kterou nám dal náš zakladatel: aby v našem hnutí spolupracovali ti, kdo už pomalu patří ke generaci otců, s těmi, kdo jsme nastoupili jako generace synů. Ale všichni junáci od šesti do šestašedesáti, nechť se podrobí těmže zákonům, zaváží týmiž ideály „pro celý život, uskutečňují téhož „„ducha dětství a míru", zvěstují ostatním poselství lesů a vod, slunce, větru o zdraví, síle, kráse, pravdivosti života v klíně přírody! Dobrá. Jenže tu jsou nějaké háčky a nebylo by juná- cké, abychom před nimi zavírali oči. Rozumí se, a nebudu o tom dlouze mluvit, že převažují dobré stránky toho zařízení. Předně dospělý junák neodejde od nás, neboť nejsme hnutím jen mládeže. Za druhé je v tom už samo sebou dáno to, čemu se říká „rodinný camping". Za třetí dospělý člověk, i když sám v sobě necítí schopností vůd- covských, může se zúčastnit života kmenového, může tu sám pro sebe najít pramének potěšení a osvěžení a čisté radosti mezi mládeží. Ale nejen to: může také prospěti, i když nevede přímo, ostatním svou radou, Životní zkušeností a rozhledem, po případě i finančně a hlavně může být oporou vůdci. A jsou ovšem i jiné přednosti tohoto styku. Ale, běda, jsou tu i stíny a není třeba ani orlího zraku ani sovího sluchu, abychom je zpozorovali. Jest opravdu plněna hlavní podmínka té spolupráce ? Totiž to, že vy dospělí budete i jako každý z těchto maličkých, že se dáte prostoupit imaginací dětskou, že nezkazíte souhru při slavných a divokých hrách a zápasech, že neporušíte důstojnost sněmovního kruhu a vážnost k obřadům, které si tato mládež zavedla? Ruku na srdce a vyznejte, kolikrát jste vnesli všednost svých kanceláří a dílen a škol do junáckého prostředí, kolikrát, třikrát běda, místo junáckého veselí, přišli jste s ponurou a vyschlou svou šablonovitostí mezi nás a s ubohými, zaprášenými vtipy z anno dazumal a se zájmy, které nepatří mezi mládež, kolikrát jen jste zpomalili náš tep svou duchovní ztrnulostí ? Ale vážnější věc jsou konflikty dospělých s vůdcem. Každý dospělý by si měl tu věc dobře promyslet. Nejde jen o vnější projevy této autority, ale spíš o vnitřní, o duchovní stránku vedení chlapců. Vůdce má vždy daleko obtíž- nější úkol, má-li se vedle mladších starat 1 o ty, kteří jsou starší než je sám. A neplatí jen o poměru dospělých k vůdci v kmeni, ale také o poměru vůdců k vůdci vedoucímu Ligu celou, aby si dvakrát rozmysleli námitku, jíž zesla- bují autoritu vůdcovu. Není vedení bez autority; to neznamená slepé autori- tářství. Ostatně, kdo chceš pochopit, pochopíš! Nejvážnější však, a proto jsem sáhl po péru, je toto: pozoroval jsem, jak si příliš rychle navykají chlapci na to, že odpovědné úkoly připadají starším. To by nemělo být. Rozumně pochopená samospráva kmenová je něco, nač byste měli být hrdi. I skromný mladík, který se nepřeceňuje, měl by se ochotně 50