je kladívkem dobře proklepeme. Řemínek končí za otv. 36. (Viz obr. č. 1.) Otv. 36—39 jsou dvojnásobně širší.
Šněrování krpce. Krpec šněruje se ovlaky, t. j. řemínky as 1 cm širokými, dlouhými podle potřeby. Na začátku prořízneme v něm otvor o, ovlaku protáhneme otvorem v rohu B (který jsme prorazili průbojníkem) a průvlekem otv. O učiníme „očko“. Dále jde ovlaka otv. v rohu A (z vnitřku ven) vnějškem do otv., pod průřezy j—k, přes nárt do ouška zpět do poutka, u něhož se zauzluje. Konec zastrčíme za okraj.
Pravý Způsob vázání vám popíši v příštím čísle, kde bude popis výroby t.zv. kopic, t. j. soukených papučí, kol nichž se řemínek obtáčí způsobem, jejž znáte z Alšových a Mánesových obrázků.
Juraj.
TOLSTOJ A MODLITBA
Veliký myslitel Tolstoj vyjádřil se takto 0 modlitbě: „Už dlouho mám ve zvyku modliti se o samotě, každé ráno. A moje každodenní modlitba jest takováto: „Otče náš, jenž jsi na nebesích; posvěť se jméno Tvé!“ Pak dodávám: „Tvoje jméno jest láska, Bůh jest láska. Ten, kdo miluje, dlí v Bohu a Bůh V něm.“ „Přijď království Tvé!“ A dodávám: „Hledejte království Boží a ostatní bude vám přidáno“ „Buď vůle Tvá jako na zemi, tak i na nebi!“ A dodávám: „Tvoje vůle, a ne moje.“ „Odpusť nám naše viny!“ Dodávám: „Otec náš nám neodpustí, neodpustíme—li si navzájem.“ „Zbav nás...“ Dokládám: „Střez se zla, jež by vycházelo z tvého srdce.“ A končím svoji modlitbu slovy sv. Jana: „Víme, že jsme vešli ze smrti k životu, poněvadž milujeme své bratry. Ten, kdo nemiluje svého bratra, nemá života věčného v sobě.“
Modlím se tak každý den, přizpůsobuje svým potřebám a svému duševnímu stavu slova této modlitby: někdy vroucněji, někdy méně vroucně. Avšak, mimo tuto modlitbu, modlím se ještě častěji, když jsem sám. Snažím se také modliti, když jsem mezi lidmi a kdy vášně se mne zmocňují... To jsem vám chtěl říci o modlitbě, abyste si nemysleli, že jsem proti ní.
