Stránka:vudce iv.djvu/20

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla ověřena

Požadavky Velké Lože domáhají se toho, aby hoch, vstoupiv do organisace, postupoval podle programu s hodnosti jedné ke druhé.

Do Velké Lože vstoupí hoch jako »Wayseeker« (ten, kdo cestu hledá). Podmínky: 12 let stáří, známost čtyř hesel a dvanácti zákonů, zkouška zasvěcovací (jedna), jednomyslná volba ostatních členů skupiny. Odznak je onen Velké Lože: bílý štít, modré rohy, na štítě modrý stan, doplněný však ještě dvěma zelenými nitěnými střapci.

Druhým stupněm je »Pathfinder« (ten, kdo stezku již. našel). Podmínky: Znalost hymny »Hvězdnatý prapor« a 12 činů (coups) po 3 z každé skupiny. S úspěchem vybytý průkaz má v zápětí prohlášení kandidáta za »pathfindera«, při čemž důležitou ceremonií je ustřižení oněch zelených střapců »wayseekera«, které jsou znakem nezkušenosti.

Dalšími stupni jsou Sagamor s 24 činy, Sachem s 48 činy, Grand Sagamor s 24 velkými činy a Grand Sachem s 48 velkými činy. Stáří nejméně 14 let. Tyto stupně však přiznává jen Národní výbor pro pocty (National Committee of Honors) při Hlavním stanu, jemuž vrchní vůdce postoupí průkazy o vykonaných činech. Bez jeho svolení nesmí být usneseny ani uděleny.

Kdo byl přijat za člena nosí přes prsa čestnou šerpu. Je barvy lesní zeleně, 5 palců široká, zavěšená na pravém rameni a sepnutá pod levou paží zálesáckým knoflíkem. Ve středu šerpy a v prostřed prsou je odznak »Wayseeker«. Odznaky získané za činy seskupeny jsou kolem něho do kruhu počínaje nahoře třemi atletickými, vpravo 3 tábornické, dole 3 za studium přírody, vlevo 3 řemeslné. Odznaky z ostatních oborů a za činy přidané nosí se pod kruhem, odznaky za hodnosti upevňují se nad kruhem »pathfindera«. Na pravém rameni umístěn je totem kmene a získal-li člen indiánské jméno, může jeho totem býti upevněn v prostředku šerpy na zádech. Aby čtenář nebyl v rozpacích, buď tu otištěn obraz se str. 19. »Manualu«. Že by tohle se líbilo našim hochům, o tom mám vážné pochyby a jestli něco by mohlo nás upomínat na veteránství, pak je to tato »čestná šerpa«. Ani v nejmenším nás však nenapadá Záles. Ligu proto tupit. Známe americké mravy a způsoby, viděli jsme »Rytíře Kolumbovy« v občanském obleku s mosaznými helmami na hlavě a ohromnými palaši po boku při vážném zasedání a chceme opět vidět v tom jen projev pro malebné, pestré, ovšem podle vkusu amerického, který není náš.

Činovníci kmene jsou v nové organisaci celkem tíž: vrchní vůdce, vůdce, šaman (bývalý Medicine man, kouzelník), náčelník kmene, družiny, zapisovatel, pokladník (Wampum Keeper), archivář (wampum collector). Pak jsou členové: wayseeker, pathfinder, sagamor, grand sagamor, sachem, grand sachem. Z těch je ustanoven ohnivec (fire keeper) a pořadatelé (watch lodge, skupina vybraných hochů, určená k udržování pořádku a discipliny — vida, jak se Seton stará o kázeň). Z otců a matek členů kmene vybráni jsou rádcové (councillor) a ke spolupráci s vůdcem stanoven je Kmenový výbor (tribe committee), tří neb i více dospělých. Hlavní stan pak ustanoví osobu, která je pověřena zakládáním kmenů a podporou jich v provádění zálesáckého programu. Říká se jí lesník (ranger), Porovnejte nyní tuto organisaci Záles. ligy s organisací B.—Powellovou a uvidíte, že se mimo názvy neliší téměř v ničem. Co se Seifert nabouřil a naproklínal B.-Powellovy »centralistické« organisace, která i »komisaře dosazuje od štábu skautského, jediného v Londýně«. A nyní jeho vzor má nejen ten »štáb jediný v New Yorku«, ale i ty »komisaře« ve formě »lesníků«.