Stránka:wo1991.djvu/84

76 Když osvědčoval "převzali jsme z rukou Woowotannových kor- midlo ligy" netušil,že převzal od prof.Miloše Seiferta i část jeho hořkého údělu.Nejen stěhování z místa na místo a různé pronásledování za Slovenského státu,ale i osamělost horlivého junáka Setonova. Prof.MS psával své rozevláté projevy- Dr Valovič je psal po svém-ale neměly stejný úděl? Že měl chyby? Kdo je nemá? Že měl svůj skrytý život? Jistě měl. Jen Bůh jej zná.Jen On. Nemysli si - nebyl jsem ani Seifertovým přítelem,aní Valovi- čovým.Na to jsem byl příliš malý chlapec a byl mezí námi rozdíl. Jsem Wo . Ten, který se ptá. Ptal jsem se,a mnoho mi pověděli,co si vděčně připomínám. To je to celé. I prof. M.Seifert, i Dr. Valovič měli své přátele. Byl jsem jen chlapec, který se ptal. " Jesete zdráv? " řekla mi maminka Valovičová.Hned viděla, že se mnou není něco v pořádku. A pak se to zatočilo, při večeři, u stolu.Omdlel jsem a vím,že jsem měl krásný pocit. Trvalo dlouho, než mne probudili. Najednou jsem viděl nad sebou tvář Dr. Valoviče a cítil,jak mne jemně popleskává po tváři. WYstávaj, bratku. Vstávaj ". To je to celé. Ozaj'! Poznámka k straně 73. V roce 1934 vyšel VIII.ročník Vatry,jako ročenka. Redaktor A .B.Jávor,tisk Pokorný,Brno. 34 stran tisku. Členové Ligy dostali darem krásnou knížku Fráni Kopečka: "Mých sto děvčat" /Edice Humana Jetovice/-vzpomínky starého učitele na práci s děvčaty.