Kategorie:kmen Sacagawea (Mělník)

SACAGAWEA

Sacagawea (v překladu Ptačí žena) byla Indiánka z kmene Šošonů, která žila na počátku 19. století. Loviště Šošonů se v té době nacházela ve Skalnatých horách okolo Velkého solného jezera a Hadí řeky. Sacagawea se narodila v kraji pramenů řeky Missouri jako sestra náčelníka, a když dospěla, provdala se za francouzského obchodníka. Spolu s ním se připojila k výpravě Lewise a Clarka. Tato expedice prozkoumala okolí řek Missouri a Columbia a přešla Skalnaté hory až k Tichému oceánu. Přinesla mnoho nových poznatků o tamější přírodě i obyvatelích a Sacagawee vděčí za cenné služby.

Poté, co byla obnovena skautská organizace, zakládá Radka Maříková 19.února 1990 v Mělníce 12. dívčí oddíl. Na svůj první letní tábor jedou o rok později do Otradovic. Na postu vedoucí vystřídá na jaře 1992 Radku Maruška, ale činnost dívčího oddílu spíše vázne i díky Maruščině vysokému věku. Vše se změní na letním táboře Vosí hnízdo v Poddubí, kde se novou vedoucí stává Ilona Hulínová – Susquehanna. Zkušené šamance Midewiwinu se velmi brzo podaří oddíl přivést na cestu Lesní moudrosti a dá tak činnosti skautského oddílu více romantiky, zajímavosti a malebnosti. 17. 9. 1992 je na přání všech členů oddíl pojmenován Sacagawea. Tou dobou se již hlásí k Midewiwinu a podle jeho pravidel začíná pracovat na svých tradicích.

V létě roku 1993 má Sacagawea již svůj tábor Ustupujícího měsíce v týpí, společně s kmenem Konestoga, který kdysi Susquehanna spoluzakládala. Zde šamani Wanigiska, Susquehanna a Lelašikah zasvěcují první bojovnice do tajů ohnivectví Midewiwinu. Po táboře se k Sacagawee přidává rod Lesní moudrosti Lumíci, který v té době vedla Fík, a tím se kmen stává smíšeným, přestože děvčata stále převažují.

Na táboře Jupitera v Petrovicích u Sušice má Sacagawea svůj první Sněm, volí si svou náčelnici Hanu Lukášovou - Slunko, má vysvěceny první ohnivce a Fík se po vigíliích vrací jako wagamed Kanyapi. Kmen vstupuje do LLM a také se oficiálně stává posledním přijatým kmenem společenství Midewiwin. K vývoji a ohnivectví kmene hodně přispěli bojovníci Konestogy a hlavně šaman Wanigiska.

Na 2. Sněmu v říjnu 1995 se náčelnicí stává Alena Šporková - Čipy. V roce 1997 přichází kmen o klubovnu, ruší se clany a kmen se schází na společných schůzkách. Zároveň se v tomto těžkém roce stává náčelníkem kmene Josef Krumpholc - Pepíno. Jsou obnoveny zase alespoň dva clany a ohnivec Šámot se vrací z vigilií jako wagamed Okeya. Od září 1998 má kmen opět klubovnu, tentokrát na mělnickém gymnáziu. I když to není ideální místo, je alespoň možnost obnovení dalšího, třetího clanu. V tomto roce se náčelnicí stává Lucie Nováková – Macek. V roce 2000 kmen oslavil 10. narozeniny a náčelnicí byla zvolena Jana Kluiberová - Čeyanala.

Po období problémů začíná zase na plno pracovat ROP pod vedením Okeyi a Kanyapi a za pomoci Susquehanny, Wanigisky a dalších šamanů Mide. Kmen se také výrazně zapojil do ohnivectví a práce LLM.

V roce 2002 přichází kmen opět o klubovnu, v roce 2003 se koná první sněm v místnosti na chatě ve Vlastibořicích a na letním táboře je vysvěcen další wagamed kmene Permonička - Očanku. Před koncem roku získává kmen klubovnu v bývalém obchodě u Cukrovaru, kde se konečně mohl opravdu zabydlet…

Na jubilejním 20. Sněmu kmene na jaře 2005 (v roce 15. narozenin kmene) byl vysvěcen za přítomnosti několika šamanů první šaman z kmene Sacagawea - wagamed Očanku.

Činnost Sacagawey je stále prodchnuta nadšením, a tak jim přejme, ať zaplane ještě mnoho Sněmovních ohňů v jejich mělnických lovištích.

Náčelníci: 1. Ilona Hulínová – Susquehanna (1992–1994), 2. Hana Lukášová – Slunko (1994–1995), 3. Alena Šporková – Čipy (1995–1997), 4. Josef Krumpholc – Pepíno (1997–1998), 5. Lucie Nováková – Macek (1998–2000), 6. Jana Kluiberová – Čeyanala (2000–2005), 7. David Herman – Mat (2005–)

Šamani: Susquehanna, Očanku

Clany: Žlutý Lumík, Černý Bizon, Ryšavá Veverka, Hnědá Poštolka

Kmenový časopis: Mecháček a zpravodaj Sac-info http://mujweb.cz/www/sacagawea.melnik

^[1]