Generace
Zamysleli jste se někdy nad tím, co obnáší pojem generace?
Na české wikipedii se můžete dočíst, že jde o pojem neostrý, a závislý na kontextu.
Ze sociologického hlediska představuje skupinu lidí, k jejichž socializaci došlo přibližně ve stejné době, a proto ji pojí dobově podmíněný styl života a způsob myšlení.
V demografickém slova smyslu se jím rozumí lidé víceméně stejného věku, ovšem pro tento případ je k dispozici přesnější termín – kohorta.[1]
Slovo generace, pochází také z latiny:
Generatio znamená z fyziologického hlediska akt zplození. Stvoření něčeho, co předtím nebylo. Ovšem také proces proměny z jednoho stavu do jiného, přičemž se všechny známky předchozího stavu zcela vytratí. Podobně, jako když pálením dříví vzniká oheň, nebo jako když se z vejce vylíhne kuře.[2]
Text předchozího odstavce je překladem anglického textu z roku 1763, ovšem tučný text v originále zvýrazněn není. Jde o přirovnání, které mne zaujalo v souvislosti s proroctvím „7 ohňů”[3] Jejich proroctví se předávalo v rámci společenství Midéwiwinu a jako první se o nich zmínil již roku 1891 W. J. Hoffman[4], ovšem bez uvedení bližšího kontextu. Podrobně se o něm rozepsal až Eddie Benton-Banai ve své knize z roku 1988 The Mishomis Book, kde zároveň nadhodil otázku, jestli právě ta generace pro kterou svou knihu napsal není ta sedmá.[5] Zajímavé je v tomto kontextu pokračování onoho textu z roku 1763, kde je citován názor významného skotského učence a teologa té doby Hugha Blaira[6]:
Když Bůh stvořil svět použil výchozí materii tak, aby byla zachována tak dlouho, dokud bude existovat svět. Což ale neznamená že měly zůstat původní druhy v tom stavu, v jakém byly stvořeny. Ty co vymřely, se měly vrátit zemi. Pokud měl tedy měl být druh zachován, tak se musel replikovat. Bez toho by musel být znovu stvořen. Proto také ustanovil pravidla, dle kterých se měl každý druh rozmnožovat, chránit a podporovat svoji existenci. A počítá s tím, že ty co je dodržovat nebudou časem vymizí. Mechanismum, který uvedl do chodu, kde jeden zásah vyvolá jiný, nazýváme přírodou. A tyto pravidla zákony přírody. A vše co se od nich odchyluje se považuje buď za nepřirozené, zázračné, či zrůdné.
Nastavení společnosti
Lidské společenství totiž tvoří různě velké množiny osob, ve kterých jsou zastoupeny osoby různého věku a pohlaví. Každá z nich má své charisma, společenský vliv, i představy o tom jak by měly věci fungovat. A jako celek má každé společenství své charakteristické nastavení, které se postupem času mění, v závislosti na tom, jak se mění množina těch co ho tvoří.
Pro názornou demonstraci jsem vytvořil schematický obrázek společenství, kde každá černá tečka představuje jedno individuum. Při pohledu zvenčí, se jeví tohle společenství jako vyvážený celek, jehož celkové nastavení v rámci diagramu představuje modrá tečka.
gen-01.png
Ovšem ve skutečnosti ho tvoří tři skupiny, které samy o sobě tak vyvážené nejsou. Skupiny B a C, bychom mohli z celkového pohledu považovat za konzervativní, na rozdíl od silně individualisticky založené skupiny A – nastavení každé z nich demonstruje červená tečka. A přeskupením kterékoliv z nich, může dojít ke změně, která by v rámci celku na první pohled zřejmá nebyla, a přesto by mohla vést k polarizaci a následnému rozpadu.
gen-02.png
Je to opravdu velice jednoduché schéma, kde má individualita každého jedince stejnou váhu. V reálu by totiž vypadalo zastoupení asi takhle:
gen-03.png
Je zřejmé, že společenství s vysokou koncentrací vlivných osobností má silný vliv na to jak se prezentuje celek, i když je početně slabší. A jeho způsob myšlení je tím co dominuje příslušné generaci, dokud nezačne dominovat generace následující.
Je to cyklus, který se opakuje už po tisíce let.
Generační perioda, z pohledu výzkumu genetických změn DNA
Za české synonymum pojmu generace se považuje slovo pokolení, neboli potomstvo jedné dvojice rodičů. Striktně vzato, z genetického hlediska tedy odpovídá časový interval jedné generace období od narození do početí prvního potomka. Ovšem ten se u každého lidského jedince liší.
Autor studie[7], publikované pod hlavičkou univerzity v Indianě v lednu 2023, Richard Wang, to pojal jako období od narození do početí prvního potomka. Ten se pochopitelně liší, ale při každé replikaci DNA dochází k drobné mutaci, kterou lze zpětně vysledovat. Odpíchnul se tedy od toho a došel k názoru, že se subjektivní průměrná délka jedné generace byla v čase odlišná i podle pohlaví. Vyšel při tom ze zkoumání mutací DNA. A výsledkem vizualizace analyzovaných dat je graf, který názorně demonstruje jak se časový interval průměrné délky jedné generace měnil z generace na generaci u mužů a žen.[8] Zjednodušeně řečeno, podle jeho zjištění je průměrný generační interval za posledních 50 generací u mužů 31 let, kdežto u žen 26 let. Ovšem při pohledu na to v jakém intervalu dochází ke změnám lidské společnosti je zřejmé, že je interval generační obměny zhruba poloviční.
Cyklické versus lineární vnímání času
Pro křesťanskou civilizaci je charakteristické lineární vnímání času, které má svůj počátek, proto je logicky očekáván také konec – jsou takoví, co ho vyhlížejí každým dnem. Jenže těch 2 tisíce let obnáší pouhých 150 pokolení a my díky výsledkům výše zmíněné studie víme, že jen lidský genom má za sebou víc než 10 tisíc mutací.
Takové vnímání času je děsně otravná záležitost, protože generuje množství „historických” dat, kterých je už tolik, že se ty méně významné začínají přehlížet. Z hlediska archeologů nikdy nebylo podstatné, jak byl na tom zrovna měsíc, nebo slunce v čase události, která zanechala stopy co se pokoušejí rozluštit. Ale z historických pramenů a legend víme, jak důležitou roli v mnoha případech hrálo zatmění. Proto považuji za velmi vtipné to, jak je měření lineárního času závislé na cyklicky se opakujících jevech – od rotace nebeských těles až po kmity elektronů na úrovni atomů.
K rozdělení dne na hodiny došlo až ve 13. století, kdy se objevily první mechanické hodiny.[9] Přesnější měření času, nezávislé na postavení nebeských těles, umožnily teprve námořní chronometry, konstruované od počátku 16. století. To ony umožnily dálkové námořní plavby přes oceán a rozvoj kartografie.[10] Ovšem ke standardizaci času došlo až v průběhu 19. a 20. století.[11]
Z hlediska běžného života přesné měření času v minulosti nehrálo roli. Mnohem důležitější bylo pozorování cyklických jevů a hledání zákonitostí, které umožnily jejich předpovídání.
Lovecké tlupy, které závisely na pravidelných tazích zvěře a ryb, sebou mohly nést jen omezené množství zásob, proto musely vědět na jak dlouho jim vystačí než opět dostanou příležitost něco nalovit. A zemědělci zas museli vědět, kdy mají zasít, aby vše dozrálo včas.
Cyklické vnímání času je přirozené. Lineární je pouze vnímání vlastní existence, ovšem z hlediska lidského společenství je přežití závislé na tom, že se narodí další pokolení dřív, než to předchozí zestárne a umře. Proto je lidský život delší, nežli interval jedné generace.
Pro některé druhy není přežití rodiče důležité. U ryb či žab stačí, aby samec oplodnil vajíčka které vypustila samice a tím jejich rodičovská role končí. Ale člověk patří mezi druhy, které musí svá mláďata připravit aby byla schopna přežití dřív, než samy dospějí do reprodukčního věku.
Je zajímavé, jak moc je lidský druh spojen s měsíčním cyklem. A nevěřím tomu, že by si toho nevšimli už v hodně dávné minulosti.
Stejně jako staří lidé umírají a rodí se noví, „rodí” se zhruba co 28 dní i „nový” Měsíc. A stejně jako lidé projde za tu dobu několika fázemi, během nichž „dozraje” do úplňku a pak zas zmizí. Ten, kdo přijme tenhle cyklus jako fakt, nemůže nikdy propadnout beznaději a obavám z konce světa, protože ví, že se „z temnoty” „narodí” svět nový a celý cyklus projde znovu.
Cyklus lidského života má 7 fází. Komenský je ve své knize Orbis pictus popsal v kapitole Septem aetates hominis – „Sedm věků člověka”, ale žádná z nich nemá uvedený konkrétní časový interval.
| 1 | 0<3<6<9 |
|
Stále se vedou spory o to, zda život začíná již početím nebo narozením.
Většina dětí je schopna pravidelné školní docházky až po uplynutí 6 lunárních let (2126 solárních dnů) | ||||||||||||||||
| Věk | ♂ | ♀ | |||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2 | 6<12<18 | chlapec | děvčátko | V období mezi 6 a 12 rokem obvykle dítě absolvuje 1. stupeň základního vzdělávání | |||||||||||||||
| 3 | 12<24<27 | jinoch | děvče | Období puberty (pohlavního dozrávání) obvykle přichází až po uplynutí 12 lunárních let (4252 solárních dnů) a později | |||||||||||||||
| 4 | 24<36 | mládenec | panna | Dospělost od 25 lunárních let (8859 solárních dnů) | |||||||||||||||
| 5 | 30<43 | muž | žena/paní | ||||||||||||||||
| 6 | 36<48<52 | zralý muž | zralá žena | ||||||||||||||||
| 7 | 48<61(<96) | stařec | stařena | Stáří od 50 do 100 lunárních let | |||||||||||||||
Generace woodcrafterů
Tuto skutečnost jsem si uvědomil během badatelské práce, věnované historii woodcrafterského hnutí, když začaly z hlubin zapomnění vystupovat postavy u kterých se mi podařilo dohledat nejenom i osobní data, ale také to jakou cestou a kdy se k němu dostaly.
Ukázalo se, že obvyklé záchytné body, kterými jsou lokální evropské události, nelze použít. Ke vzniku WLA totiž nevedlo vypuknutí války v červenci 1914, ale následně vzedmutá vlna amerického nacionalismu, které využili Setonovi odpůrci k tomu, aby ho vypudili z vedení BSA.[12]
Vyřešil jsem to zavedením pojmu woodcrafterská generace. Pro zařazení do příslušné generace tak nebylo nutné znát konkrétní osobní data. Postačilo, když se v kontextu příslušné generace objevilo pouhé konkrétní jméno. Teprve časem, se podařilo u některých dohledat osobní data a díky zařazení do odpovídající woodcrafterské generace i další, dosud neznámá jména. Ovšem pořád chyběl konkrétní časový rámec.
- apoštolská generace - Setonovi blízcí spolupracovníci
- učednická generace - Setonovi následovníci
- žákovská generace - Odchovanci následníků, bez přímého kontaktu na Setona
- smířená generace - Generace, která opustila původní Setonovu vizi woodcrafterské výchovy ve prospěch Baden-Powellova modelu
- obnovitelská generace – Generace, která s minimem informací, pod vlivem imaginace obnovila původní Setonův woodcraft, silně orientovaný na indiánský kolorit
- budovatelská generace - Generace, která za štědré podpory ze strany státu začala prezentovat Ligu lesní moudrosti, primárně jako organizaci pro děti a mládež
- současná generace - která se snaží vrátit Setonův woodcraft do původních kolejí
- ↑ Latinské slovo kohors, ze kterého vychází původně znamenalo ohrazené „místo”. Z demografického hlediska se rozumí kohortou skupina jedinců u kterých došlo v určitém časovém úseku k demograficky stejné významné události. Např. narození, sňatek, aj. Pojmem „sňatková kohorta 1980” se tedy rozumí množina osob, které uzavřely sňatek v roce 1980. – https://cs.wikipedia.org/wiki/Kohorta_(demografie)
- ↑ A new and complete dictionary of arts and sciences. Vol 2. p. 1415 London. 1763, zdroj➚
- ↑ Neesh-wa-swi' ish-ko-day-kawn', česky Sedm ohňů, bylo sedm mužů co přišlo mezi lid Anišinábů (algonkiny) v době, kdy ještě sídlili na severovýchodním pobřeží s varováním. Každý z nich měl předpovědět jednu éru – periodu která odpovídá jednomu ohni, po které měla vždy následovat možnost volby. – Viz Seven fires prophecy
- ↑ Sedm proroků Midé (The seven Midé priest) viz W.J.Hoffman: The Midéwiwin, or, Grand Medicine Society of the Ojibwa. Washington: Government Printing Office. 1891. p. 168, zdroj➚
- ↑ Svou domněnku opřel o postupné migraci Algonkinů z východu až na ostrov Manitoulin, který se měl stát poslední, sedmou štací.
- ↑ Hugh Blair (7.4.1718 Edinburgh, Skotsko – 27.12.1800 Edinburgh, Skotsko) začal studovat na univerzitě v Edinburghu roku 1730 a o 9 let později zde získal titul M.A. (Master of Arts). Jeho dizertační práce „De Fundamentis et Obligatione Legis Naturae” () obsahuje základní morální principy, které později dál rozvíjel ve svých kázáních. Z literárního hlediska je významný především tím, že svou autoritou podpořil autentičnost básní původně zapsaných ve skotské gaelštině, které shromáždil, přeložil a vydal skotský básník James Macpherson během 60. let 18. století. K tomuto kroku ho vyzval jeho současník, jeden z nejvýznamnějších filosofů 18. století a přesvědčený ateista, David Hume. Mezi obdivovatele tzv. „Ossianových básní” (byly pojmenovány podle údajného autora) patřil Napoleon Bonaparte, Voltaire, Thomas Jefferson, Henry David Thoreau, aj.
- ↑ Richard Wang: Human generation times across the past 250,000 years. Science Advances (2023)., zdroj➚
- ↑ Study reveals average age at conception for men versus women over past 250,000 years. Indiana University. (phys.org) 2023-01-06, zdroj➚
- ↑
Do té doby byla pro orientaci v čase v průběhu dne klíčová pozice Slunce na obloze:
- úsvit – když se objevily první sluneční paprsky na obzoru
- pozice slunce na obloze ve vztahu k určitému místu a objektu (sluneční hodiny byly známé již ve starověku)
- poledne, kdy je slunce nejvýš a délka vrženého stínu nejkratší
- západ – okamžik kdy Slunce mizí za obzor
- ↑ Jako první doporučil využití chronometru k měření zeměpisné délky roku 1530 holandský vědec Gemma Frisius.
- ↑ Např. během francouzské revoluce roku 1793 byl zaveden decimální čas, kdy by den rozdělen na 10 hodin, a každá z nich na 100 minut po 100 sekundách.
- ↑ Seton nebyl proti angažmá Spojených států ve válce, jak se mylně po desetiletí traduje. Právě naopak. Dělal vše pro to, aby USA podpořily státy Dohody v boji proti Centrálním mocnostem. Byl za tím německý útok na neutrální Belgii a teror, kterým chtěli okupanti zlomit odpor místního obyvatelstva.
