Internetová komunikace
Jak vzájemně komunikovat prostřednictvím e-mailu a při tom se vzájemně neprudit?
Jak tomu bylo s komunikací woodcrafterů v dřevních dobách…
Otázka vzájemné komunikace mezi woodcraftery mne trápí od chvíle, co jsem se vůbec začal woodcraftem zabývat (polovina 80.–tých let 20. stol.) Tehdy jsem si umínil, že udělám vše pro to, aby opět vznikla Liga lesní moudrosti.
Předpokládal jsem, že hlavním smyslem woodcrafterské organizace je – předávat informace mezi woodcraftery. Vydávat a rozesílat časopis, nebo alespoň zpravodaj, do kterého by psali co, kdy, kde a kdo se chystá podniknout. Případně se jeho prostřednictvím vzájemně dělit o nové poznatky a zajímavé informace.
Mé možnosti však tehdy byly velmi omezené. Kopírovací centra neexistovaly a o tom, jakým způsobem vydávat nějakou tiskovinu, aniž bych tím přišel na buben, jsem nevěděl nic. Také jsem kromě svých nejbližších kamarádů neznal nikoho, kdo by se o woodcraft rovněž zajímal. Neexistovala žádná woodcrafterská organizace a byl nedostatek literatury, z níž by se bylo možné dozvědět něco více.
Pokusy o vydávní časopisu psaného na stroji přes kopírák byly k ničemu. Nezbylo než počkat na příhodnější dobu – až bude v mých silách zajistit vydávání dostatečného počtu kopií, pro širší okruh woodcrafterů.
17. listopad 1989 odstartoval změny, které řadu věcí rázem změnily. Ze "západu" bylo v poměrně krátké době dovezeno ohromné množství kopírek a poté, co opadlo vzrušení "revolučních" dnů, vyrostly jako houby po dešti kopírovací centra, kde bylo možné cokoliv okopírovat za korunu na stránku. Využil jsem ihned situace a začal pro svůj blízký okruh vydávat zpravodaj Messenger (časopis E.T.Seton klubu).
V dubnu se objevila noticka o zakládající schůzce MSLW, a 2. června 1990 se konal sněm na kterém byla obnovena LLM. Další vydávání Messengera ztratilo smysl. Liga začala vydávat Bizoní vítr (časopis LLM) a kromě toho byla strážím a náčelníkům kmenů rozesílána Totemová deska (zpravodaj LLM).
Bizoní vítr tehdy bylo možné běžně koupit na stáncích, ale Totemová deska byla pouze interní záležitostí LLM. Jejím prostřednictvím tak bylo možné oslovit pouze její členy. Začal jsem tedy znovu vydávat Messengera, který byl – podobně jako TD – distribuován poštou. Rozdíl byl pouze v tom, že nebyl určen pouze členům LLM, ale pro každého kdo měl zájem. Jenže vydávání časopisu, byť ve formě zpravodaje o několika málo stranách, není žádná legrace a jednoho člověka dříve či později umoří. Navíc – účel, pro který jsem ho vydával, nebyl zcela naplněn. Okruh příjemců nebyl velký. A při malém počtu zpráv bylo náročné sestavit obsah čísla alespoň na 8 stran, rozmnožit a pak všem rozeslat. Proto jsem s jeho vydáváním v r.1996 přestal.
Novým impulsem byl nástup Internetové komunikace.
I když je e-mailová komunikace mnohem staršího data než webové stránky, zůstávala dlouho stranou zájmu. Důvodem byla právě nedostatečná mobilita. Pro většinu obyčejných lidí bylo mnohem jednodušší a dostupnější komunikovat prostřednictvím (placených) SMS zpráv, které ve skutečnosti znamenaly pro mobilní operátory významný zdroj příjmů co je nic nestál – spojení s mobilním přístrojem musí jejich buňky udržovat tak jako tak.
Ovšem právě zpoplatnění SMS obrátilo pozornost uživatelů mobilních zařízení k již existujícím internetovým službám, které dosud míjeli bez povšimnutí. O boomu mobilního internetu však lze hovořit teprve od chvíle, kdy Google vrhnul na trh svůj první telefon G1 s operačním systémem Android (2009). Android je totiž na mobilním připojení závislý. Každý jeho uživatel je defakto nucen k tomu, aby si zřídil e-mailový účet na google.com
To sice otevřelo další komunikační možnosti, ovšem zároveň přineslo nárůst spamu – nevyžádané elektronické pošty, jejíž účel může být různý. Od zcela nevinné propagace, až po zcela cílené zneužití. Proto bych se měl na chvíli u tohoto tématu pozastavit:
- nevinný spam
- Je takový, kdy někdo posbírá, vyláká, nebo koupí seznam e-mailových adres, na které pak rozešle e-mail, ve kterém se pokouší nabídnout nějakou službu, nebo produkt. V zásadě tím nikomu neškodí. Adresátům ve schránce přibude jeden mail navíc, na který mohou (ale nemusí) reagovat.
- otravný spam
- Otravným se spam stane, když takových e-mailů začne do schránky přicházet víc než je zdrávo. Dříve, nebo později to začne adresáta prudit - a čas od času se mu pak i stane, že s hromadou "smetí" nechtěně vyhodí i mail, který je pro něj důležitý.
- nebezpečný spam
- To je moment, se kterým kalkulují odesilatelé spamu, jehož účelem není něco nabídnout, ale vyprovokovat adresáta k tomu aby na zpáteční adresu odepsal naštvaný e-mail – jenže u takového spamu zpáteční adresa vždy vede na adresu jiné, nic netušící oběti!
Odesilateli nebezpečného spamu jsou psychopati, jejichž cílem (a potěšením) je – škodit. Bez ohledu na to komu. Tyto "zprávy" mnohdy obsahují zavirované přílohy, které mohou vést k napadení a zneužití adresátova zařízení. Odkazy na webové stránky, jimiž slibují vyřazení se seznamu adresátů – ve skutečnosti kliknutím na takový odkaz pouze potvrdíte, že adresa na kterou e-mail dorazil je živá. A mnoho dalších záludností.
Proto se začaly na serverech objevovat restriktivní technologie, jejichž účelem je spam identifikovat a eliminovat dřív, než k adresátovi dorazí. E-mailový server každou zprávu vyhodnotí a na základě různých parametrů – jedním z nich je množství adresátů v záhlaví – se rozhodne, jestli zprávu zahodí, nebo pošle dál.
Pokud je adresátů moc, vyhodnotí vaši zprávu jako "spam" a pokud ji rovnou nezahodí, alespoň do subjektu zprávy "přilepí" varovný text. Většinou se však taková zpráva rovnou zahodí, aniž by odesilatel i příjemce něco tušil.
Navíc se odesilateli může stát, že se server, přes který zprávu odeslal, skončí na tzv. "blacklistu", tj. seznamu serverů jejichž zprávy se rovnou zahazují, bez ohledu na to, kdo je odeslal. I to bývá cílem odesilatelů spamu - kompromitovat váš e-mailový server.
Proto byste nikdy neměli uvádět více než jednoho primárního adresáta! Chcete-li mail poslat i na jiné adresy, další adresy uvádějte vždy pouze na kopii (CC), nebo ještě lépe na skrytou kopii (BCC).
U tzv. "skryté" kopie, vidí adresát pouze komu a od koho zpráva šla, ale nikdy nevidí kdo všechno ji dostal mimo něj. Je to velice účinné opatření, které brání tomu, aby zachycením takového e-mailu došlo ke kompromitaci dalších e-mailových adres. Bohužel hodně lidí to nemá v oblibě, protože adresát pak nevidí kdo všechno mimo něj zprávu dostal a tudíž netuší, kdo by měl dostat i jeho reakci.
Řešením je...
E-mailová konference
Není to nic jiného, než e-mailová adresa, která zastupuje seznam dalších e-mailových adres. Každý, kdo napíše na adresu e-mailové konference si může být s velkou pravděpodobností jist, že zpráva půjde na všechny adresy v tomto seznamu. Takže když někdo obdrží přes takovou e-mailovou konferenci zprávu a bude chtít reagovat, může zvolit:
- zda odpoví soukromně – tj. pouze odesilateli původní zprávy
- nebo tak aby byli všichni s jeho reakcí seznámení – v takovém případě odpoví na adresu e-mailové konference.
Problémy e-mailové konference:
- osoby zapojené do e-mailové konference nevidí na jaké adresy se zpráva rozesílá
- o seznam adres a server, který zprávy rozesílá je nutné se starat – pokud někomu zprávy nedochází, je třeba zjistit důvod a situaci řešit
- pokud se adresy e-mailové konference "zmocní" spammeři, mohou opruzovat všechny adresáty najednou
Výhody e-mailové konference:
- Zprávy, které z ní přichází lze snadno odfiltrovat do samostatné složky
- Nemusíte řešit seznam adresátů
Pokud se chcete do nějaké e-mailové konference zapojit a nevíte jak, napište osobě o které víte, že ji využívá, ať vám poradí. Případně svůj dotaz odešlete na adresu této konference.
Etiketa e-mailové konference
Na webu můžete najít řadu stránek, které do hlouky rozebírají etiketu při psaní e-mailů. Z hlediska e-mailové konference jsem z nich vybral pouze následující:
- Než odpovíte na e-mail z e-mailové konference, dobře uvažte, zda-li chcete aby vaši reakci znali všichni příjemci, nebo jen odesilatel původní zprávy.
- Nepište banální, nic neříkající zprávy typu: "Výborně, to jsi napsal dobře!"
- Uvažujte o důsledcích vaší reakce. U někoho může vést k tomu, že vaše zprávy pak bude rovnou házet do spamu.
- Neposílejte pokud možno na adresu e-mailové konference velké soubory. Pro výměnu takových souborů využijte pokud možno jiných služeb. Pokud nevíte jakých, pošlete nejprve na adresu konference dotaz, co by komu vyhovovalo. Více viz Mailová etiketa na webu http://www.jaknainternet.cz a 25 pravidel e-mailové komunikace na webu http://www.prace.cz
Zaregistrujte se
Je to nejsnazší cesta pro zajištění této wiki s obsahem, který vás zajímá. Zároveň tím získáte možnost, aby vás mohli kontaktovat ostatní uživatelé, aniž by k tomu nezbytně potřebovali znát váš e-mail – vaše soukromí zůstane zachováno. Více viz Nápověda:Komunikace mezi uživateli wiki.
Keny (diskuse) 16. 11. 2016, 18:06 (CET)
|
Žádost o založení účtu ještě neznamená automatické schválení. Součástí formuláře je políčko "Další poznámky" – je určeno pro důvěrné informace, které se nikde jinde nezobrazí. Uvidí je pouze ten, kdo bude založení vašeho účtu schvalovat. Sem můžete uvést co jste zač, pokud nechcete aby byla tato informace po schválení publikována veřejně v rámci vaší uživatelské stránky.
Nezapomeňte, že na e-mail, který použijete při registraci vám přijde po schválení dočasné heslo, ovšem registrace bude plně funkční až poté co po jejím schválení uplyne bezpečnostní interval (cca 3 hodiny). Se změnou hesla na jiné tedy musíte vyčkat. |
