Ivan Robnik

Z thewoodcraft.org
Verze z 29. 11. 2023, 22:17, kterou vytvořil Tuwanakha (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „300px|thumb|right|Ivan Robnik {{BIO|Ivan Robnik | 13. 08. 1877 | 04. 03. 1948 | titulpred= | born = Smolnik u Ruše | death = Maribor }}. Odborný učitel, člen náčelnictva JGL, publicista. Po základní škole v Ruši dokončil 1. třídu gymnázia v Mariboru (1891/2) a na učitelské škole (1892/3), kvůli smrti rodičů pokračoval ve studiu zdarma na Institut der Marienbrüder v Grazu, ale po dvou a půl letech u…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Ivan Robnik

Ivan Robnik (⁕ 13. srpna 1877, Smolnik u Ruše – † 04. března 1948, Maribor) . Odborný učitel, člen náčelnictva JGL, publicista.

Po základní škole v Ruši dokončil 1. třídu gymnázia v Mariboru (1891/2) a na učitelské škole (1892/3), kvůli smrti rodičů pokračoval ve studiu zdarma na Institut der Marienbrüder v Grazu, ale po dvou a půl letech utekl a poté navštěvoval 3. a 4. třídu. učitelské školy v Mariboru (mat. 1898). Působil jako učitel v Križi na Kozjaku (do roku 1910), jako řídící učitel v Juriju u Pesnice, v roce 1925 byl přeložen do Mariboru a až do důchodu v roce 1936 byl zaměstnán jako učitel pro rukodělné práce na učitelské škole. Po roce 1945 byl znovu aktivován, pomáhal přestavět školu a třídy v Juriju u Pesnice, poté učil v Mariboru na pracovní škole a byl vedoucím studentského domova až do svého definitivního odchodu do důchodu znovu v roce 1946.

Během své mnohaleté služby na státní hranici, se intenzivně zabýval branou výchovou, patřil k průkopníkům horolezectví v Kozjaku, pomáhal při výstavbě škol DCM na severní hranici (Trije kralji, Gradišče), a zejména se snažil zlepšit ekonomické podmínky pohraničního obyvatelstva a omezit pronikání Němců. Měl živý kontakt s lidmi a byl všeobecně oblíbený, jak pro svou družnost a vstřícnost, tak i pro svůj smysl pro praktické, zejména technické záležitosti: pomáhal zemědělcům stavět turbíny, pily a mlýny, vyměřoval pozemky, vytyčoval cesty, stále ochoten přiložit ruce k práci či pomoci radou. Pěstoval osvětovou práci progresivním směrem, působil na lidových divadelních scénách jako režisér, inspicient a sám také vystupoval, pro Svaz kulturních spolků vytvořil model skládacího jeviště.

Něco málo také napsal: o hodinách ručních prací, venkovských div. scénách, kromě toho humorné a satirické skladby v pohorském nářečí ( jako "Pohorski Tijek"), většinou příležitostného charakteru, v různých novinách a publikacích.

zdroje:

  • Plamen (Maribor, 1936-38)
  • Grašič M. et al.(editoři): Gozdovništvo na Slovenskem 1925–1941. Vydal Marksističny center při Univerzi v Mariboru, Maribor 1986.
  • Grašič M., Matjašič M.: Skavti in gozdovniky na Slovenskem. (Taborniška gibanja med Slovenci v domoviní, zamejstvu, Argentini in Kanadi v 20.stoletju). Vydal Muzej narodne osvoboditve, Maribor 1990.
  • https://www.slovenska-biografija.si/oseba/sbi512255/