Črtomir Zorec - Črni ris

Z thewoodcraft.org
Verze z 3. 12. 2023, 01:05, kterou vytvořil Tuwanakha (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Črtomir Zorec, 1942

Črtomir Zorec - Črni ris (⁕ 1. října 1907, Stična – † 13. září 1991, Zgornja Besnica) byl slovinský woodcrafter, který v letech 1927–1929 studoval v Praze na Vysoké škole uměleckoprůmyslové sochařství. Hojně kreslil do Vatry, používal přezdívku Črni ris (=Černý Rys), později též Medvedje srce (Medvědí Srdce). Spisovatel, dramatik, režisér, sochař, malíř, návrhář, pedagog, kurátor muzea a etnograf Slovinska.

Koncem dvacátých let byl členem Ligy československých woodcrafterů také cizinec – slovinský woodcrafter Črtomir Zorec – Črni ris, který zde studoval na Akademii umění v Praze. Roku 1924 napsal hymnu slovinských woodcrafterů Dviga plamen sa iz ognja, kterou zpívá Svaz slovinských táborníků (ZTS) dodnes. Časopis Vatra (časopis LLM) v letech 1928–1929 otiskl několik jeho velmi pěkných linorytů. Po návratu do vlasti byl významným členem Jugoslávské ligy, mj. šéfredaktor časopisu Ogenj. V letech 1931–35 byl modelářem v továrně Stora v Šentvídu poblíž Lublaně a Metky v Celje a poté vyučoval na střední textilní škole v Kranji (1935–1941). Po německé okupaci v roce 1941 emigroval do Srbska, kde vyučoval na textilní škole v Leskovaci. V letech 1942–45 byl internován v italských a německých koncentračních táborech (Gonars, Monigo, Visco, Ljubelj). Po válce byl od roku 1945 do roku 1962 učitelem a ředitelem na střední textilní škole v Kranji. Působil také jako vedoucí odboru textilního průmyslu v Lublani (1945–52). V roce 1962 se stal kurátorem a později i ředitelem muzea Prešeren v Kranji, kde pracoval až do roku 1973. Zorec a další woodcrafteři se podíleli na obnově Zvezu slovenskih tabornikov, který existuje dodnes.

Črtomir Zorec, cca 1980

Woodcrafterské příručky

  • Taborniški red za dečki in deklice (ZST, 1925, Taborniška knjižnica zv. 1)
  • Tabor (Maribor, 1929)
  • Življenje v taboru (Maribor, 1929)

Faktografie:

  • Padlim za svobodo. Pomniki protifašističnega boja na Koroškem (Drava, 1987) spolu s B. M. Sturmem

Odkazy