Rudolf Závada

Z thewoodcraft.org
Verze z 18. 12. 2023, 21:51, kterou vytvořil Tuwanakha (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Rudolf Závada (⁕ 24. ledna 1908, Ostrava - Kunčičky – † 1. března 1943, Osvětim, Polsko) se narodil jako syn Albína Závady z č.p. 190, dělníka ve Vítkovických železárnách. Byl bratrancem známého básníka Viléma Závady a společně vyrůstali v nedaleké Hrabové.

Jeho matka Arnošta Závadová (rozená Filipová) (1. 1. 1887 – po roce 1942) měla kromě něj ještě další tři děti. Zdeňka Jana Závadu (*6. 5. 1909), Vlastu Marii (*3. 7. 1910) a nejmladšího Jaroslava Jana Závadu (4.6.1911 – 15.10.1919), který však zemřel ve věku 8 let. Její manžel, a Rudolfův otec, Albín padnul v Rusku 20.12.1919.

Rudolf vystudoval klasické gymnasium v Mor. Ostravě. Pravděpodobně tehdy se stal členem kmene Blesku v Kunčičkách, vedeného Jaroslavem Retkou - Segwunem. Po maturitě působil jako učitel v Krmelíně, při čemž studoval soukromě práva. V té době se seznámil se svou budoucí ženou, Marií Nevřelovou.

Byl stoupencem „Levé fronty“ politické strany komunistické a konal přednášky v Dělnickém studiu ve Vítkovicích. Později, než odešel do Prahy, byl také členem redakce časopisu „Havíř“ v Mor. Ostravě – Vítkovicích.

Jeho sestra Vlasta se provdala 7.4.1931 za Jana Otáhala, učitele v Kunčičkách na škole, kde měl kmen Blesku svoji klubovnu.

Po maturitě pokračoval ve studiu na právnické fakultě Karlovy university v Praze, kde složil 1. státnici. V komunistické straně působil i po stránce kulturní a divadelní. Zprostředkovával styk naší mládeže s mládeži v SSSR. Ale studia nedokončil a stal se úředníkem sanatoria na Bulovce v Praze.

V době kolem stalinistických procesů se pravděpodobně s politikou KSČ rozešel, protože dále působil ve straně soc. demokratické.

Roku 1937 se s Marií oženil a tím se stal prastrýcem Aleše Kapicy - Keny Ottera – správce tohoto webu. Neboť Mariina sestra Božena Nevřelová se provdala za dalšího woodcraftera z kmene Blesku, Karla Kapicu, jeho děda. Přes Karlovu sestru Helenu, byl spřízněn i s Antonínem Lenartem. Oba jmenovaní byli rovněž členy kmene Blesku.

Po vypuknutí druhé světové války se Rudolf zapojil do odboje. Roku 1942 byl zatčen a v červnu 1942 zahynul v koncentračním táboře – oficiálně na zápal plic.

Odkazy