A-niš-i-nábe-mo-win
Doslova „mluva prvního člověka”, byla prvním jazykem severoamerických indiánů (nepočítáme-li karibskou oblast) se kterým se kolonisté z Evropy setkali.
První učebnici a frazeologický slovník tohoto jazyka začal psát (v němčině) misionář David Zeisberger, který pocházel z moravského Suchdola n. Odrou. Jeho práci dokončil XXX roku 1775.
Po něm udělal totéž, ovšem v anglickém jazyce, Edwin James. Jeho práce vyšla jako součást druhé části knihy XXX roku 1830.
Roku 1853 vydal ucelený, obousměrný anglicko-odžibvejský slovník Frederic Baraga, narozený v kraňské obci Mala Ves, která je ve Slovinsku.
Na jeho práci navázal Albert Lacombe, který vydal r. 1872 pro potřebu francouzských misionářů[1], který s využitím Baragovy práce rozšířil a roku 1874 vydal pod názvem „Grammaire de la langue des Cris”[2] a v roce 1878 spolu s aktualizovaným vydáním své práce, publikoval rovněž aktualizované Baragovy práce v angličtině. Lacombe se zajímal (stejně jako David Zeisberger) i o jiné indiánské jazyky. Publikoval např. mluvnici pro děti černonožců[3]
V moderní době, vznikly dvě knihy, které si daly za cíl podporu tohoto jazyka, indiánských autorů. Nejprve vyšla The Mishomis book : the voice of the Ojibway (Benton-Banai, 1988) a více než 20 let později učebnice Anishinaabemowin (Shawananda, 2001).
- ↑ „Dictionnaire et grammaire de la langue crise par un missionnaire de la Saskatchiwan” – https://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=aeu.ark:/13960/t6640fc3f&seq=5
- ↑ https://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=aeu.ark:/13960/t6640fc3f&seq=5
- ↑ https://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=aeu.ark:/13960/t4qj83z0r&seq=19
