JUNÁCTVÍ
Ideál junáka je společný všem věkům a národům. Junák, toť člověk vědomý své lidské důstojnosti, toť bojovník za lidská práva a ideály, toť člověk čistý ve svém snažení a jednání, nezištný zastánce slabších.
Junáctví není pojmem s obsahem a rozsahem přesně vymezeným. Má mnoho různých variací a obsah slova mění se nejen postupem věků, nýbrž i podle světového názoru. Rozbor pojmu a srovnávací studium ukazují, že základním požadavkem je potlačení osobního egoismu, a že tento je společný všem junáckým hnutím.
Junáctví značí ušlechtilost, čestnost, vznešenost, laskavost a spravedlnost — klade za vzor člověka, který nikdy nežije na újmu druhého. Živnou půdou junácké myšlenky byl dlouho — a je dodnes do jisté míry — romantický pathos a mysticismus.
Středověk vyhlašuje hmotu a biologické principy za něco hříšného, opovržení hodného a tím se ocitá v začarovaném kruhu útrap. Zříká se svou scholastikou jediné cesty k čistému, zdravému a šťastnému lidství, jež vede produševněním hmoty k aristokracii ducha. Podobá se ptáku, který se zříká ..text pokračuje
