Pokračování textu ze strany 13
Zakončení: Vázání ukončujme 4—5 cm od kraje kolíčkové desky. Z kousků vlny (9násobných) asi 6 cm vytvoříme řadu střapců (zůstanou na lícní straně) způsobem, jak naznačeno na obrázku (7). Za nimi následuje outek 3 x kolem. Vlastní zakončení děje se buď uzlíčky (konečky rozstřižené osnovy svazujeme 1. s 2., 3. se 4. atd., pak 2. s 3., 4. s 5. atp.), nebo způsobem košíkovým; rozstřižené vlákno (z jednoho kolíčku) veváže se jako jednoduchý outek do násl. vláken. Totéž děje se s druhým a ostatními (ve směru vazby). Poslední se zauzlíčkuje.
Hotové rukavice se vyperou v mýdlové teplé vodě, aby se nesmrštily, navlíkneme je před sušením na napinadla.
Zdobení provádí se barevnými outky. Buď střídají se barevné vrstvy, nebo v jedné vrstvě pracujeme praménky různých barev (jeden bílý, druhý černý atp.).
Jiné užití: Pochybuji, že najdete dosti odvahy vázat napoprvé hned rukavice. Je dobře zkusit to na něčem lehčím. Zhotovte si držadlo na osnovu podle obrázku a na rovnou osnovu zkuste vázat malou pokrývečku. Volíte-li outek tak dlouhý, aby na obou krajích přečníval, můžete na okrajích uzlíčkováním vytvořit pěkné třepení, anebo svázáním konečků přehnutého pásu udělat kabelku malou, později na konstrukci vlastního vynálezu i kabelu velkou nebo něco jako zimní čepici, přezůvky a pod. Vymyslete si, co chcete, jenom o jedno vás prosím, ať je to užitečná věc a ne hračka.
Poznámka: T. zv. třapce mohli by vám snad obstarat bratři ze Slovenska. Dopište jim!
Juraj
ZKOUŠKA HINDU BHAGAT
Rudyard Kipling vypráví ve své Druhé knize džunglí historii potulného světce indického, který odešel samoten do hor, raduje se z pohledu na daleký řetěz Himalají. Bhagat žil v staré skalní kapli, kde jej navštěvovali langurové, velké, šedovousé himalajské opice, antilopy a jiná vysoká zvěř, a Sona, černý himalajský medvěd. Zvířata se ho nebála, byli to takřka jeho bratří.
„Skorem o všech poustevnících a svatých mužích, žijících daleko od velkých měst, se vypráví, že s divokou zvěří konají zázraky. Ale vše záleží v tom, že se chovají tiše, že nikdy neučiní chvatného pohybu a nikdy, aspoň dlouho, se nepodívají návštěvě přímo do očí.“
Chlapec, který chce podstoupit zkoušku:
1. odejde do lesů v haleně, krátkých kalhotách a sandálech, s náčrtníkem nebo aparátem v ruce.
2. několik hodin tam leží, pozoruje zvěř a napodobuje hlasy ptáků.
3. udělá zkoušku, předloží-li snímek z přírody nebo náčrtky šesti následujících zvířat: lišky, králíka, veverky, hranostaje, jezevce, vydry, volavky, drozda, racka chechtavého, vrány, divokého holuba nebo datla.
Bílá Liška
