Pokračování textu ze strany 11
… americké hochy než on, poněvadž učil filosofii života v přírodě a sám byl průkopníkem jeho. Kdosi, aby vystihl jeho činnost, nazval jej »apoštolem přírody«. Přiblížil věci venkova lidu městskému, jakož i dětem městským. Miluje lesy. S obrovským zápalem učí a ukazuje hochům zálesáctví, vědu lesa. Do města přichází jen když musí. Nejšťastnějším je na svém statku, který si zařídil se svou paní. Statek o několika budovách, zahradách, lesích s jezerem a mosty, je zvláštní zajímavosti a kouzla. Je to všecko jedinečné. Seton sám si vypracoval plány pro svoje sídlo a dohlížel na stavbu budov a zakládání parků a zahrad.
Mnohé z toho, co Seton napsal, je líčením Indiána, ideálního Indiána, jako prvního Američana. Představuje způsobem uchvacujícím a staví mládeži svojí země před oči Indiánovu zručnost v ručních pracech a v zálesáctví.
Nejen zpopularisoval věci, kterých je třeba znáti pro život na venkově, ale byl také prvým mužem vůbec, jenž sorganisoval praktickým způsobem práci a činnost hochů na venku. To započal roku 1902, když založil »Zálesácké Indiány«. Samospráva za vedení dospělých a závodění s časem i prostorem byly prvými zásadami jím v té době vytčenými.
Později stal se vůdcem (chiefscout) amerických skautů (boy scouts). V roce 1916 sorganisoval »Zálesáckou Ligu Ameriky« (The Woodcraft League of America), aby sledovala hlavní ideály, jež hlásal na počátku: »Něco věděti, něco dělati, něčím se těšiti v lesích, a ..text pokračuje
