Stránka:vatra-22-8.djvu/15

NA HADAČE PŘÍRODY. Hádanku sám musí dávat někdo, kdo věc zná. Sestává ta há- danka z osmi otázek o nějakém předmětu přírodním. Tyto otázky jsou číslovány od „osmi k jedné a nejtěžší jest na prvém míslé soupisu, kdežto nejposlednější jsou věci každému více méně známé. Když se hra hraje, každý má papír a tužku a někdo čte há- danku i s čísly, Hadač hádá z otázek jméno předmětu popsaného a zapíše si číslo otázky, kterou dobře uhodl Každou otázku může hádat někdo jiný Když hra jest ukončena, každý hráč udělá vlastní bilanci, sečta čísla, na která dobře odpověděl. Na př. hádankář čte: Jsem květina. 8 — Lidé mne znají spíše ze zahrad než z lesů; 7 - žiji na kamenitých místech v lesích a dorůstám 30— 60 cm výšky; 6 — bývám fialová modrá nebo růžová, zřídka bílá nebo čer- venohnědá, když kvetu; 5 — nemiluji jen stinná místa, ale jsem nerada, když slunce mi svítí do tváře, proto se dívám k zemi; 4 — ale aby si nikdo nemyslel, že se stydím, když opadnou mé plátky, zvedám svou hlavu s plody rovně; 3 — pět mých kališních lístků je téže barvy jako pět mých korunních plátků; 2 — moje korunní plátky jsou ostruhovité a v trubkách ostruh mám hodně medu pro čmeláky; 1 — listy moje jsou dvakrát trojčetné a lístky jejich trojlaločné, vroubkované; — jsem Orlíček, Uhodl-li tuto hádanku když se četlo číslo 6, patří mu šest bodů. Uhodl-li jinou, když se četlo 4, má číslo 4, dohromady 10. Možno stále pokračovati, X. HONBA ZA POKLADEM, Vůdce připraví 24 malých bílých roubíků asi 7 cm dlouhých a jako tužka tlustých. Snadno je udělá z vrbových proutků, které oloupá, Když se junáci nedívají, vůdce odejde do lesa, přiváže bílý šátek na vysokou hůl nebo na strom, jako znamení, kde začít, Pak na krok od sebe a velmi křivolakými cestami zastrčí vždy jeden bilý roubík do země, takže stojí rovně. Pod posledním roubíkem má býti zako- pán poklad; obyčejně tabulka čokolády. Hráči jej maji najíti jdouce podle roubíků. a Když si junáci na to zvykli, může býti čára delší a tyčinky dále od sebe. Jsou-li dobře vycvičení, ústřížky papíru, bilé boby, zrní nebo značky křídou na stromech místo tyčinek ukáží stopu; a konečně důlky špičatou hůlkou do země dělané mohou býti stopami. Hra tato může býti hrána ve sněhu; v kterémžto případě sle- dována je stopa vůdce, který ukryl poklad. 2 Konečně je to dobrá hra i uvnitř domu, je-li deštívo, V tom případě poslouží knollíky, zrní, kousky bavlnky. Ovšem stopu kla- deme po schodech a se schodů a vůbec jak křivolace jen možno. Ernest Thompson Seton. 125