Stránka:vatra-25-3.djvu/11

]. OBROVSKÝ: OŠTĚPOMETEC Hlo„ jak krásná je ukázilčna, uvědomělá síla, harmonické lidství v tomto případě mužství. Chcete se krátce podívati, jen přeletět zrakem, ale obrázek díla Obrovského cele se vás zmocní a nejen očima, nýbrž ně- jak celým tělem ve Vás proniká. Musíte se očima přissát, ty se vám šíří,; obličej vám jasní a celé tělo se mírně rozehrává, jakoby kdosi mistrovsky jistou a jemnou rukou uhodil na všechny struny ve vaší bytosti jasný akkord. Cítíte se lepšími, sečtlejšími tělesně i duševně. Umělecké dílo. Dílo. Čím umělecké? Vyjadřuje život, jednotnost těla — duše, jejich vzájemné úzké pronikání se. Cítíte jak sochou od paty k hlavě letí jeden proud, táž nikde nepřerušená vlna pohybu, života. To není maska těla, ale živý, účelný, právě životní funkci konající soubor svalů, kostí, nervů ikůže. I z úlomku této sochy musil by vám vyrůst týž obraz. Zkuste zakrývat sochu a dívat se jen na části. Prsty nohou, levé ruky, poh'ození hlavou, napjetí pravé a skrčení levé nohy, oblouk trupu, každá ta část vyjadřuje sama o sobě touž myšlenku jako dílo celé. To je zrak mistrov-l ského díla, ta vnitřní jednota harmonie. Vidíte, že tu nedělai mistr jen povrch, hru svalů, že to není realisticky dělané maso. ale že mistr hořce 41