Vladimír Bělehrad

Z thewoodcraft.org
Verze z 29. 11. 2020, 13:55, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky) (→‎Zprostředkovatel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Vladimír Bělehrad (5.4.1896 Brno – 25.9.1970 Brideport, Connecticut, USA) se narodil v Brně na jižní Moravě. Jeho otec Štěpán Bělehrad (12.4.1866 Chlum u Kunštátu na Moravě — 1.7.1909 Brno) byl krejčí a Kateřinu Vilímovou (30.10.1865 Víska u Chotěboře v Čechách – září 1914 USA), jeho matku, si vzal 1.5.1892 v Evangelické reformní modlitebně na Zelném trhu 11 v Brně. Ta pracovala jako služebná a během svatby již byla ve čtvrtém měsíci těhotenství. Půl roku na to se narodil nejstarší Jaroslav (24.9.1892 – 16.10.1989 Pompano Beach, Broward, Florida, USA). Po něm přišla na svět dcera Pavla (11.7.1894 – 6.10.1987 Fort Lauderdale, Broward, Florida, USA), pak Vladimír (5.4.1896 – 25.9.1970 Brideport, Connecticut, USA), po něm následoval jeho mladší bratr Blahoslav (9.11.1897 – 27.4.1983 Wallingford, New Haven, Connecticut, USA) a pak ještě tři sestry: Běla (20.5.1900 – 20.3.1982 Denver, Colorado, USA), Věra (22.6.1903 – 14.9.1997 Fort Lauderdale, Broward, Florida, USA)[1] a Anna (26.7.1905 – 16.11.1982)[2].

Vystěhování do USA

Počátkem léta 1909 však Štěpán Bělehrad zemřel a rodina zůstala bez živitele. V USA však žil jeho bratranec, rovněž Štěpán, který se vystěhoval již roku 1887[3] se kterým byla rodina v kontaktu. Ten přesvědčil svoji sestru Marii (1875 – 1953) a ovdovělou příbuznou Kateřinu aby se i s dětmi vystěhovaly za nimi do USA.

Jako první zřejmě odcestovala Pavla Bělehradová, která do New Yorku připlula 4.9.1912. Po ní (a nebo souběžně s ní?) vyrazil na cestu Vladimír[4] s Blahoslavem[5]. Po nich vyrazil na cestu nejstarší Jaroslav[6], kterého v létě následovala i jejich matka s Bělou a Věrou[7]. Krátce na to, v září 1914, však Kateřina Bělehradová v USA umírá.

Legionář

Po vstupu USA do války se všichni tři bratři přihlásili armády. Nejstarší Jaroslav, který tou dobou žil v Pittsburghu, se nechal zapsat 5.6.1917. Tou dobou již byl ženatý s jedním potomkem. O jeho dalším osudu není moc známo, ale je velmi pravděpodobné že sloužil v armádě USA, protože českoslovenké legie, ve kterých sloužilo oba mladší bratři, vznikly až o něco později.

Blahoslav Bělehrad se přihlásil do armády 10. 1. 1918. A 27.3.1918 byl zařazen do 22. pěšího pluk, čs. legií ve Francii jako vojín. Demobilizován byl 11.9.1919.

Vladimír Bělehrad se přihlásil do armády 19. 6. 1918. Do 23. pěšího pluku čs. legie ve Francii byl zařazen 28.7.1918, v hodnosti vojína. Demobilizován a naloděn byl v Bordeaux 4.10.1919.

Všichni tři bratři válku přežili.

Zprostředkovatel

Do USA Vladimír přicestoval 18.10.1919

V květnu 1920 se stal sekretářem "Družiny Československých Legionářů v Chicagu (Czechoslovak Legionnaires of Chicago) a o rok později, 10.4.1921 si vzal v Chicagu za manželku Marii Věnceslavu (4.9.1887 Plzeň, Říšské předměstí 583 – ?), rozenou Šnebergerovou.

10.6.1921 přeposlal Setonovi list od manželčina bratra, Václava Šnebergera - Šnepiho, jednatele Psohlavců.

Marie byla o devět let starší a zřejmě nemohla mít děti, protože jejich manželství bylo bezdětné. To zřejmě vedlo k tomu, že se pravděpodobně roku 1925 rozešli.

Zatím co Vladimír prošel 17.5.1926 v Chicagu naturalizací, Marie Šnebergerová Bělehrad byla naturalizována až v roce 1939 v Kalifornii.

Další osud

Živil se jako profesor hudby

Oženil se ještě dvakrát. Se svou druhou ženou Annou (1900 – srpen 1955), rozenou Běchotovou, která se rovněž narodila v Čechách (v Záluží u Mostu), měl syna Stephena, který však zemřel dva dny po narození (11.9.1936 – 13.9.1936).

Poté co opět ovdověl se oženil potřetí. Jeho třetí žena Julia Brzeziňski byla nejspíš rovněž emigrantka.

Odkazy

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=15493

https://flps.newberry.org/article/5418478_6_1057

https://www.findagrave.com/memorial/121345624/vladimir-belehrad

http://www.portafontium.eu/iipimage/30067251/plzen-067_1370-n?x=73&y=88&w=454&h=177


  1. Naturalizovaná 30.6.1924 a provdaná 5.2.1927 za Jense Kristiana Raska v Amarillo, Potter, Texas, USA
  2. Neprovdala se, a zemřela jako Ancie Belehrad na Floridě.
  3. Štěpán Bělehrad (27.12.1858 – 17.2.1938) svou manželku Annu Horákovou (18.8.1868 – 9.5.1938) poznal nejspíš v rámci české komunity až v USA. Vzali se roku 1891 a měli spolu pět dětí: Josefa (26.3.1892 – Červenec 1973), Annu (17.9.1893 – 4.1.1961) provdanou Richter, Marii Kateřinu (8.4.1897 – 4.4.1984) provdanou Anthony, Štěpána (Stevena) (1.1.1902 – 25.11.1959) a Rudolfa (26.6.1909 – 6.9.1925).
  4. Žádný záznam o tom kdy připlul zatím nemáme, ale v květnu 1913 byla publikovaná jeho fotografie a ve sčítacím archu z roku 1930 uvedl že do USA přicestoval r. 1912.
  5. Ani u něj nevíme jakou cestou se dostal do USA, ale roku 1913 již byl v Pensylvánii naturalizován.
  6. Doplul do New Yorku 9.4.1914
  7. Brno opustily 15. července 1914 – těsně před vypuknutím 1. světové války (28. července 1914) a do New Yorku dopluly 3.8.1914