Tato stránka byla ověřena
Jak vzpomínal Sůva
Mnichov, věznice Stadelheim, 10. dubna 1942
(Rorejsovi)
“… Dojala mne smrt prof. Seiferta, to je hrůza, co těch mozkových chorob řádí. I jeho odkaz dětem z Milíčova domu je v jeho životním stylu — myslel na děti stále a chtěl jim ještě dětská léta vykrášlit; vzpomínal jsem, jak jsme spolu chodívali do veleslavínského sirotčince a co jsme se nahovořili o domu dětství v Krnsku; Přemysl by měl požádat pana učitele Krcha, aby prohlédl Seifertovu literární pozůstalost a zachoval knihovnu — jsme mu povinní vydat nějaký památníček; už pro ty křivdy, jež vytrpěl. Až budeme tento měsíc vzpomínat na naši svatbu, vybaví se mně zase to odpoledne, kdy jsem v jeho bytě našel Vás tři, a našel Tebe …"
Jaroslav Šimsa (Úzkost a naděje, str.66)
