Pokračování textu ze strany 82
… neobdaří nikoho skvostnými dary, aby též mu současně nevložila na bedra břímě starosti.
Povím vám historku o jednom z nejkrásnějších těchto motýlů, motýli Jo.
Krásná jedovatá housenka
(Motýl Jo)Před dávnými časy housenky motýla Jo byly ošklivé jako většina housenek. To snášely velice trpce i vydaly se jednoho dne do Šepotajícího Háje Věků, kde jest domov Matky Starosti.
Tam prosily: »Drahá Matko Starosti, nejsme ošklivým rodem, proč máme býti tak ošklivé jako housenky? Nemohla bys nás učinit krásnými, neboť krása jest první věcí na světě?«
Matka Starost se usmála, pokynula prstem malému skřítkovi, jenž přišel s podnosem, na němž byly dva poháry; jeden naplněn jiskřivou rudou tekutinou a druhý něčím, co vypadalo jako tmavě zelený olej. Avšak sklenice byly nahoře spojeny, takže bylo jen jediné místečko, kde bylo možno píti, a pilo se z obou nádob současně.
Matka Starost řekla: »Zde máte číše života, v jedné jest balsám a dá vám radost, v druhé jest žluč a dá vám utrpení. Můžete píti málo nebo mnoho, ale musíte vždy píti stejně z obou. Co tedy chcete?«
Malá ošklivá stvořeníčka šeptala spolu, pak řeklo jedno: »Matko Starosti, napijeme-li se, budeme krásné?«
»Ano, milé dítky, červený pohár života vám dá krásu, avšak druhým vypijete strasti.«
Šeptali spolu, a pak všichni malí ti červíčkové přistoupili mlčky vpřed a každý se zhluboka napil z obou číší.
Pak odlezly stranou a v okamžiku staly se nejkrásnějšími ze všech housenek, smaragdově zelenými, s pruhy purpurovými a zlatými. Nikdy před tím nebylo tak nádherných housenek.
