Pokračování textu ze strany 65
… tak horečně pracujícího k záchraně zbytků jeho od smrtelné záhuby, kterou do něho zanesli osvícení křesťani. Jak dalece úsilí tohoto horlivého muže mělo úspěchy v pokřesťanštění, nemohu říci, ale jest skoro jisto, že toto příkladné a stálé úsilí úplně odstranilo zvyk píti whisky v kmeni jeho, což samo jest dílo velmi chvályhodné, a první nevyhnutelný krok k dalšímu zdokonalení. Byl jsem několikrát mezi těmito lidmi a byl jsem nesmírně potěšen i překvapen, když jsem byl svědkem jejich střídmosti a mírumilovného chování, takže nespatřil jsem jediného příkladu obžerství aniž viděl nebo slyšel, že by se používalo lihových nápojů, co jsem byl mezi nimi.
R. 1885 místní indiánský zpravodaj, Patrick, psal neobyčejně nadšeně o ožití staré víry jejich:
„Tito Indiáni jsou cudní, čistotní a podnikaví, a byli by znamenitým ziskem pro prerijní pluk, kdyby neholdolovali tak vášnivě náboženskému tanci, jenž před několika lety se ujal mezi severními Indiány. Tento tanec byl uveden do prerijního pluku asi před dvěma lety Absentee Pottowatomy a Wannebagesy, a rozšířil se mezi kmeny. Zdají se přijímati náboženské úkony jako prostředek výrazu své víry v spravedlnost a díků Velkému Duchu a své oddanosti jemu, a jsou tak vážní ve svém přesvědčení, že jim skytne věčnou blaženost, že se mi jevilo špatnou politikou zasahovati do toho nějakým způsobem leda poraditi jim, aby tančili pokud možno nejméně a rozmluvili to ve svém hovoru osobám, které provádějí náboženské úkony, Není to zlo, jemuž by se nemohli vyhnouti, poněvadž za jejich učení opilství a karban bylo omezeno na 75 procent, a odchýlení se od ctnosti na straně jejich členů jest odsuzováno velmi přísně. Ježto mnohé poučky zjeveného náboženství ..text pokračuje
