Pokračování textu ze strany 90
Třicet pět, vzpomínám-li dobře, bylo jich ještě živých, ale v tom čísle byli zahrnuti všichni, kdož ještě dýchali; mmozí již umírali a skoro polovina zemřelo, než jsme opustili toto příšerné místo. Nikdo z bojovníků nebyl při vědomí, kromě jednoho starého muže, jenž tiše očekával poslední předvolání; dostal pět neb šest ran a byl zcela mrtev, když jsme vyskočili na prah jeskyně. Byli jsme všichni dojati, vidouce starého kouzelníka, jenž tak hrdě stál na nejkrajnějším levém křídle linie Apačů; našli jsme jeho ještě teplé tělo rozdrcené, takže se nepodobalo člověku, pod obrovskou massou kamení, která na jeden ráz zhasla světlo života také v ženě a chlapci, kteří zůstali po jeho boku. —
Sedmdesát šest těchto lidí bylo zabito. Osmmáct žen a šest dětí bylo odvedeno do vězení. Tak byla shlazena se světa řada hrdinů, jejichž vítězní nepřátelé připustili, že oběti jejich byly v právu.
