Stránka:indian 1923.djvu/118

Z thewoodcraft.org
Verze z 14. 1. 2021, 22:41, kterou vytvořil Tuwanakha (diskuse | příspěvky) (→‎Validated)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 117

5. Rozřešil velký národohospodářský problém, jenž nás dnes trápí. Svým životem a zřízením kmenovým dokázal nám, že znárodnění přirozených zdrojů a národních zájmů zarazí okamžitě bídnou chudobu a nestvůrné bohatství.

6. Byl velkým světovým historickým protestem proti sobectví. Pod rozmanitými libozvučnými jmény rozhlašujeme dnes ukájení osobních žádostí za ochranu proti netečnosti. Dokázal, že není se ničeho takového obávati a že to nevyhnutelně vedlo k nepostižitelným zločinům.

To zdá se býti šestero poselství Indiánů; ale jest ještě jedna myšlenka, jež se vtírá, když čteme tyto dějiny pohrdaného kmene.

Zákon této země dává každému právo mysliti a jednati podle svého rozumu, pokud nejsou tím ohrožena práva druhého. Nikdo nemůže utiskovati svědomí druhého, leda že jest tento vojákem nebo námořníkem. Když někdo se připojí k armádě nebo k námořnictvu, musí nechat své svědomí doma. To jest zákon. Proč? Poněvadž ti, kteří zastupují místo vysoké autority, vědí velmi dobře, že kdyby voják nebo námořník, jenž jde do fronty, viděl svýma vlastníma očima spustlost a mučení, kterým vlastně válečné řemeslo doopravdy jest, tak by se zarazil hrůzou, že by couvl jako před pravým peklem Odepřel by spolupůsobiti při takových nevyslovitelných zhovadilostech a tak armáda a námořnictvo, ano celá soustava, která je za tím vším, by se zhroutila.

Nikoli, pane, disciplina musí býti udržena. Voják a námořník musí nechati své svědomí doma. a dělati, ..text pokračuje