„Duše Indiánova“, Napsal Charles Eastman-Ohieysa. Vydalo nakladatelství „Sfinx“. Naše literatura junácká obohacena byla dílem, jež v knihovně junáka Lesní Moudrosti bude muset být na prvním místě. Vedle Ohieysova „Indiána v mládí“ bude muset každý znát „Duši Indiánovu“. Je v ní mnoho Lesní Moudrosti. Tvořící se náboženství naše jako by tu nacházelo své vlastní zrcadlo. Přirozená mravnost Indiánova jest vyšší, než u kteréhokoliv jiného národa na světě. Povahou svou jest dokonalým vzorem charakteru. Zde jest junákovo světlo a ukazovatel. Indián patří nám tak jako Američanům. Je povinností lidstva, aby napravilo svou vinu, své zločiny, spáchané na těchto lidech tím, že stane se dědicem tradicí jejich. My si jich vážíme a my čerpáme z nich popudy pro svůj primitivní život v přírodě.
Naše tábory.
Pražská jednota (II.) „Kmen Slunce“ tábořil v červenci 14 dní u Lensedel na Sázavě. Kamzíci a Tygři dlouho budou vzpomínati krásných táborových večerů při ohni, zvláště na Husův večer. Hvězdy a vesmír často zaujímaly jejich hovory. Myslící ruce byly pilně: můstek, studánka, lavička, zábradlí, vyřezávané hole byly jich práce. Těla všech jsou pružná a otužilá, získala mnoho síly. Vedl Jarka Skořepa.
Kmen „Stříbrné Luny“ tábořil v srpnu pod šumavskými jezery u paty Špičáku. Byl to studijní tábor IPO ligy LM a účele svého plně dosáhl. Přes 60 krásných diapositivů z táborového života bylo zde získáno, Tábor sám byl velkou ruční prací. Krásné byly potulky kol jezer, výstup na Špičák, Jezerní stěnu, dvoudenní cesta Bavorskem. Noční toulka až na Špičák a pozorování hvězd zůstane pohádkou všem. Družiny Severky a Jitřenky (dívčí) nezapomenou na ty večery, prožité u táborového ohně, kdy zpěv junáckých písní střídal se s jodlováním dřevařů za Úhlavou, na ty besedy, kdy Káj, vyprávěč, tiše hovořil. Získáno tam 43 orlích per, z nich nejvíce Káj, Sůča a Božka. Mnoho nového se poznalo. Vedl Lumír s Kájem.
Téhož kmene „Družina Rysů“ prožila v červenci 14 dní putovních v Orlických horách a Krkonoších. Po denních tůrách oddechli si vždy všichni u táborového ohně, ku kterému se vždy sešlo mnoho dělníků tkalců a dlouho besedovali. Těžko se všem pak loučilo. Hoši si přinesli vlastní vyřezané hole a rádi vzpomenou na ty dny. Získali 4 Orlí pera. Vedl Kájoš.
„Sovího kmene“ družina „Kondorů“ v červenci prožila 14 putovních dnů v „Českém ráji“. Vzpomínají na Hrubou Skálu, Klokoče, Rotštýn, Frýdštejn, Rohozec, Malou Skálu. Získali 4 Orlí péra. Vedl Brejla.
Jak žijeme.
Hradec Králové II. Družina „Vlků“ sešla se k slavnosti slunovratu 1. měsíce sněhu v Borovince za východu slunce a vnesla radost do srdce svého indiánským znamením. Na to zahráli hru „Mišimokwa“ a vrátili se bystří a veselí domů, ač zuřila ostrá vánice.
Bratr „Šedý vlk“ odevzdal náčelníkovi Ligy kroniku Smerekovického tábora, jím napsanou, která bude cenným dokladem v našem archivu.
„Děti Živěny“ v Berouně pilně tvoří ve své klubovně. Slavnost slunovratu zimního podnítila junáky k zrobení krásného vrkoče, lampionů a sochy boha Slunce.
Kmen „Psohlavců“ v Hořovicích koná své besídky jednou týdně. K slunovratu zrobili si za pomoci br. prof. Živce pěkný vrkoč. Rozšiřují hodně „Vatru“. Kmen je v čele akce pro postavení Smetanova pomníku v Hořovicích.
Kmen „Bratrství kalicha“ v Č. Budějovicích má se čile k životu. Konají zimní vycházky do přírody a týdně pracovní schůzky. Nedávno složili 4 hoši obřad tabú a budou za nedlouho prohlášeni za junáky.
