Stránka:bw-tom6.djvu/145

Z thewoodcraft.org
Verze z 15. 2. 2021, 13:36, kterou vytvořil Tuwanakha (diskuse | příspěvky) (→‎Proofread)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla zkontrolována


Pokračování textu ze strany 144

… s odstupem tolika let říci, zda důvodem byl nedostatek času, pracovníků a peněz, nebo zájmu. Snad obojí. Jisté však je, že na evropské výzvy k utvoření světové (nebo aspoň evropské) woodcrafterské federace s ústředím Seton žádnými konkrétními činy nereagoval, protože se mu evidentně nezdálo praktické.

Nebylo by však pravdou tvrdit, že Setonovi nezáleželo na rozšíření jeho myšlenek do zahraničí. Sice ještě na počátku první světové války, když se na něho obrátila skupina nespokojených anglických skautů, aby jim pomohl vytvořit anglickou woodcrafterskou organizaci, se stavěl velmi zdrženlivě, protože nechtěl činit nic, co by mohlo bránit v úspěšném rozvoji mladého skautingu, ale už o rok později, byv obratně odstraněn z nejvyššího postu amerických skautů, smýšlí zcela jinak a usiluje o vytvoření mezinárodního woodcrafterského hnutí, jehož prvním základem byla spolupráce s Ernestem Westlakem a založení Order of Woodcraft Chivalry (0. W. C.) v roce 1916.

Po skončení války došlo i na jiné země. Některé skupiny a organizace mohl Seton při svých cestách do Evropy (Anglie, Francie) podpořit osobně, s jinými byl ve styku jen písemně či nepřímo prostřednictvím svých knih. Českoslovenští woodcrafteři byli v písemném kontaktu se Setonem od roku 1921 až do jeho smrti v roce 1946, o 10 let dříve ho dokonce přivítali ve svém sněmovním kruhu v Praze.

Nepočítáme-li několik návštěv evropských woodcrafterů (jednotlivců) v. Americe u tamní Ligy, je vzhledem ke geografické vzdálenosti pochopitelné, že mezi Woodcraft League of America a evropskými organizacemi nikdy k praktické spolupráci nedošlo. V Evropě už byly styky živější; aktivně si počínali zvláště českoslovenští woodcrafteři: Korespondence a občasné návštěvy v Anglii (u všech tří organizací) a Polsku, úzké kontakty s jugoslávskými (slovinskými) woodcraftery, umocněné studijním pobytem několika Slovinců v Praze, návštěvy na letních táborech. Spolupráce s Deutsche Freischar; na počátku 20. let krátký písemný kontakt s Ruskem.

Zajímavým prvkem "mezinárodní spolupráce“ bylo členství pražských Němců (Prager Neupfadfinder) v Lize lesní moudrosti. Některé články ve Vatře v té době vycházely v němčině. Jinou, možno říci kuriozitou bylo, že O. W. C. své výroční sněmy na počátku 20.let označoval za "mezinárodní", protože se jich zúčastňovali členové nejen z Anglie, ale i Skotska a později i Irska.

O vzájemných kontaktech ostatních evropských organizací není u nás mnoho známo. 0. W. C. spolupracoval s irskými a belgickými woodcraftery; v Belgii se v roce 1922 dokonce uskutečnil společný mezinárodní sněm.

Woodcraft Folk měl mezi válkami styk s organizacemi Rote Falken, jejich zástupci se zúčastňovali i společných táborů. Po druhé světové válce rozvinula organizace Woodcraft Folk rozsáhlou mezinárodní spolupráci, spočívající ve výměnných táborech s ideově blízkými organizacemi v řadě evropských (včetně zemí bývalého "socialistického tábora") i některých mimoevropských zemích. Účast na mezinárodních táborech je i dnes důležitou součástí programu této britské organizace.

Ve 20. a 30.letech se často uvažovalo o vytvoření evropské woodcrafterské federace. Podněty vycházely od Miloše Seiferta (1923), O. W. C. (opakovaně v polovině 20.let) i jugoslávských woodcrafterů (1936). Když na setkání se Setonem v Praze vyzval zástupce jugoslávské Ligy Ing. Murko opět k utvoření evropské woodcrafterské unie, Seton údajně uvítal tuto myšlenku a řekl, že se postará o vznik "Svazu evropských lig“. Ale opět{{next}