Jan Šimsa - Grizzly
Mgr. Jan Šimsa - Grizzly (⁕ 2. října 1929, Praha – † 5. dubna 2016, Brno) byl teolog, evangelický farář, autor kulturně historických úvah, redaktor a disident (jeden z prvních signatářů Charty 77).
Otec Jaroslav Šimsa - Sůva byl redaktorem a sekretářem v YMCA a náčelníkem Ligy lesní moudrosti. Jan Šimsa byl roku 1943 spoluzakladatelem Liščího kmene. Celá rodina se během války aktivně podílela na odboji. Otec byl zatčen v roce 1940 a zahynul koncem války v Dachau. Maminka u nich v bytě ukrývala Jaroslava Valentu a po nějaký čas také vysílačku.
V souvislosti s Ligou československých woodcrafterů se Jan Šimsa za války v roce 1944 seznámil s Přemyslem Pittrem a lidmi okolo Milíčova domu a zapojil se do jeho činnosti. Po válce v letech 1945–1947 se například podílel na táborech pro opuštěné děti všech národností z koncentračních táborů.
Po maturitě v roce 1948 studoval teologii na Evangelické fakultě. V roce 1952 se jej StB neúspěšně pokusila získat ke spolupráci. Po ukončení studií musel Šimsa na vojnu. Kvůli nemoci byl ale předčasně propuštěn do civilu a jako pomocný duchovní nastoupil službu v Pardubicích. Asi po roce se přesunul do Prahy, kde zůstal dva roky. Poté byl poslán do Kláštera nad Dědinou. Kvůli sporům s církevním tajemníkem byl po šesti letech přemístěn do Prosetína, kde ve službě duchovního vytrval následujících dvanáct let.
Po nástupu normalizace mu byl v únoru 1973 odejmut státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. Živil se jako archivář a také jako údržbář církevních budov. Nějaký čas ještě neveřejně působil ve sboru v Prosetíně. Poté se s rodinou přestěhovali do Brna, kde si našel práci skladníka ve Výzkumném ústavu makromolekulární chemie. Pracoval tam celkem čtrnáct let.
Chartu 77 podepsal hned mezi prvními a zapojil se do aktivit brněnského disentu, např. organizoval doma bytové semináře. V roce 1978 při domovní prohlídce poručík StB Miloš Bata napadl jeho ženu Milenu. Šimsa ji bránil a do Baty strčil, za což byl odsouzen na osm měsíců. Pět měsíců strávil ve vyšetřovací vazbě, zbytek si odseděl v Plzni Na Borech.
Jan Šimsa - Grizzly patří k nejvýraznějším osobnostem brněnského disentu. Podílel se na činnosti brněnského M-klubu, který se scházel u Boženy Komárkové. Krátce před pádem komunismu moderoval akce Brněnského fóra. Po listopadu se angažoval v Občanském fóru, byl také spoluzakladatelem ČSSD v Brně, dále obnovoval organizaci YMCA a Ligu lesní moudrosti. V Praze se podílel na obnově Masarykovy společnosti. V souvislosti s případem napadení příslušníka StB byl rehabilitován Ústavním soudem teprve v roce 2007. Je držitelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka.
Autor mimořádných čísel Vatry u příležitosti jubilea své matky Marie Šimsové (1976 a 1986).
Své vzpomínky na mládí strávené ve spolku YMCA a ve wodcrafterském Liščím kmeni shrnul v knize Bitky Jana Šimsy, Eman, 2000 v autobiografických črtách popisují rozličné zážitky z dětských a studentských her a výprav. Velká pozornost je věnována častým střetům, "bitkám", které se konaly vždy podle zákonů cti a odvahy a měly spíš přispět ke spřátelení válčících stran. V knize ožívá specifická atmosféra období 2. světové války a následného období budování komunismu v Československu.
Po smrti Jana Šimsy - Grizzlyho vydala jeho manželka monografii Dlouhý běh Jana Šimsy (Eman, 2020), kde je možné se dočíst mnohé podrobnosti z éry Liščího kmene i Grizzlyho vazeb na generaci woodcrafterů jeho rodičů.
