Pokračování textu ze strany 10
… (řecky petra = kámen), předvádí nám v zasklené schránce život nerostů! Nedivte se, že mluvím o životě těchto zdánlivě mrtvých věcí. Všichni byste se mýlili, kdybyste si myslili, že nerost nemá svého vývoje, vzniku a zániku, tedy jakýsi život, do jehož tajů stejně málo vidíme jako do tajů bytostí nám bližších. Vždyť v říši nerostné jsou také individua a jaké krásné osobnosti, že člověk se jimi zdobí a podle toho kolik jich knížata, králové dříve nosili na sobě oceňovala se jejich důstojnost. A neviděli jste krystal růst? Nerosty vykvétají ze země (známé „efflorescence“), slyšeli jste o krápnících (stalagmitech a stalaktitech), jak rostou, o inkrustaci čili obrůstání různých předmětů minerálem a pod., i budete zvědaví, jak se všechny takové zázraky dějí.
Nebude vás to stát ani mnoho námahy ani mnoho peněz, pořídíte-li si petrarium. Potřebujete velkou a malou skleněnou nebo hliněnou nádobu (na př. dvě nádoby pro akvarium), jakéhokoli tvaru. Menší postavíte do větší a podložíte ji, na př. dvěma na sobě postavenýma kousky cihel, které nejlépe spojte vrstvou cementu. Pak si opatřte hezkou hodně rozsochatou „skalku“, která se vejde do menší nádoby, a kousky rozcupaných bavlněných vláken, které připevní se pevně pod skalku a přes kraj malé nádoby nechají viseti do velké, Na konec se malá nádoba asi do dvou třetin naplní nasyceným roztokem soli, která má vykvést, na př. síranem draselným či sodným a ponechá se vše samo sobě, Po nějaké době uvidíme, že roztok soli stoupá bavlněnými vlákny (kapillaritou) a odkapává do spodní nádoby. Po cestě ovšem vypařuje se část vody, což má za následek, že sůl vykrystaluje a vlákna hustě pokryje krystaly. Současně začnou z roztoku soli tam, kde se nádoba dotýká skalky, vyrůstati úponkovité útvary, které po skalce a vnitřních stěnách nádoby se vzhůru derou, přerostou přes okraj nádoby a bují do druhé nádoby. Tento zjev jmenujeme vykvétání či efflorescence. Telegrafistům působí tento úkaz v bateriích mnoho zlobení.
Pro studium krápníků postavíme do jednoho rohu větší nádoby trochu výše malý zdroj kapek, jenž sestává z mističky s roztokem soli, která má odkapovací trubičku. Kaménky se pokryje, aby ji nebylo vidět. Pod otvor trubičky připevníme malý čípkovitý kamínek po němž mohou kapky stékati, aby pak dopadaly na trochu placatý kámen na dně velké nádoby. Uvidíme, jak krystalující sůl roste od špičky čípkovitého kamínku dolů a od kamene pod ním ležícího nahoru. Prostor mezi tím nesmí ovšem být příliš malý.
O inkrustaci čili povlékání předmětů v roztok soli vložených se přesvědčíte snadno, vložíte-li větvičky neb jinou věc do horní nádoby.
Podle roztoku pokračuje krystalisace rychleji či pomaleji, takže denně povstávají nové útvary. Změnou druhů solí můžeme přivoditi různé úkazy, jež mnohého překvapí. Zejména můžeme tak studovati různé druhy krystalů, krásné jejich tvary, poznáváme na př. fosforescenci některých solí pří krystalisaci (ve tmě) a řadu jiných zajímavostí. Vezměte si k ruce učebnici chemie a budete mít nevyčerpatelné pole studia.
